Půjč si, abys mi mohl půjčit

Řadím se spíše k mírně optimistickým euro-realistům a k příznivcům přijetí eura v .cz ... ale na druhou stranu, v současné době mi začíná připadat, že někde je něco hodně špatně. V Řecku fakt nezmrznete, když si přes léto nenaštípete dříví na zimu (obrazně řečeno...) - problém tedy není v tom, že by Řekové snad neměli PRÁVO na svoji středomořskou (P.I.G.S = Portugal, Italy, Greece, Spain) lenost, v rámci své kulturní tradice... problém vznikl zřejmě spíše díky zneužití moci jejich vládou a ekonomickými elitami. Samozřejmě nikomu neupírám právo na socialistické experimenty - ale pokud kvůli ním zadlužíte zemi jako celek, tak máte ovšem problém. A navíc v měně, kterou nemáte pod kontrolou, a nemůžete jí tedy v případě potřeby prostě devalvovat. Někde je zkrátka něco špatně. Německé banky alespoň na půjčkách Řecku v minulosti profitovaly (kdo říká, že úvěr nejde prodat tak, jako třeba obrněný transportér nebo stíhačka ?). Takže Němci alespoň přispívají na něco, co (zřejmě) pomohli v minulosti sami rozpoutat (i když asi ne jako jediní). Ale jak k tomu přijdou třeba ti Slováci ?

Rád bych zdůraznil, že tenhle článek nemá být klasickou "pravičáckou kritikou líných a rozhazovačných". Já ve skutečnosti věřím, že na "měkký" sociální stát mají lidé právo. Jenže tenhle stát se potom ovšem musí chovat velice zodpovědně a opatrně, aby neskončil jako nesvéprávný rukojmí nadnárodních zájmových skupin, a jeho občané s ním.

V Řecku bylo evidentně součástí problému obrovské množství neproduktivních státních zaměstnanců. Osobně nepokládám za problém lidi v důchodu nebo na podpoře - za problém pokládám úředníky, kteří si o sobě myslí, že jsou sami něco lepšího, než důchodci či lidi na podpoře - a že tudíž mají právo být náležitě odměněni (nejlépe na základě počtu hodin, které si někde odsedí v kanceláři). Přitom přínos naprosté většiny státních úředníků (teď nemluvím např. o učitelích apod.) k uspokojování reálných potřeb společnosti je podle mě naprosto srovnatelný s důchodci či nezaměstnanými: státní úředník zkrátka neuspokojuje žádnou poptávku volného trhu, ale pouze zaujímá určitý prostor v sociální síti (a pokud by to neudělal, zabere to místo jednoduše někdo jiný).

Problém pak pochopitelně nastává, když se má úředník rozhodnout např. mezi propuštěním svým - nebo propuštěním dejme tomu přebytečného učitele (či snížením něčího důchodu). Problém je ale i v tom, že třeba samotné "potrestání" toho, kdo státních krach zavinil, by mělo naprosto mizivý efekt ! Na vině je možná i skutečnost, že mezinárodní půjčky nejsou regulovány nějakým etickým rámcem, který by připomínal spíše islámské bankovnictví (Islám je nás daleko známější svými brutálně-fundamentalistickými excesy a porušováním práv žen, než svým velice etickým přístupem k otázce úroku - který zakazuje). V podstatě vzhledem k tomu, že býti občanem nějakého státu nebývá dobrovolné rozhodnutí - tak zpětné vyžadování odpovědnosti za dluhy tohoto státu je v podstatě určitou formou otroctví či nevolnictví.

Ve vztahu k Slovensku je celá záležitost tím zajímavější, že Slovensko patří k zemím s nejnižší životní úrovní mezi těmi, které Řecku budou půjčovat - jde tedy o případ, kdy si "bohatý strýček" půjčuje v podstatě od chudého příbuzného. A navíc je tato půjčka pro onoho chudého "povinná" - a současně existuje mizivá šance, že bude vrácena. Lze se divit tomu, že sousedé Jánošíci nad touhle formou mezinárodní sociální solidarity poněkud kroutí hlavou ?

• Slovensko si musí půjčit na pomoc Řecku, lidem se to nelíbí [www.novinky.cz]
• Ve slovenských volbách se hraje řeckou kartou. Lidé chtějí řecké důchody [zahranicni.ihned.cz]
• Slovensko se leklo půjčky Řecku. Po volbách, míní Fico [aktualne.centrum.cz]

Celá kauza řeckého krachu je klasickou pravicí dezinterpretována - ať už nacionalisticky (ano.. Řekové mají jiný životní styl - ale řada jich určitě pracuje poctivě, byť třeba ne až tolik hodin denně - ale my nemáme právo vnucovat ostatním svůj workaholický životní rymus !) nebo demagogicky anti-socialisticky (jakkoliv jsem k možnostem socialismu osobně skeptický - tak tady bylo konkrétním problémem ještě spíše "předstírání" socialismu na dluh... pokud by ho měli Řekové bývali platit ze svých daní, tak by se asi vzbouřili).

Levice různých odstínů buď mlčí, nebo kope za vlastní zájmy na domácí půdě (Fico), a nebo zdůrazňuje pouliční střety v Řecku pod heslem "ať za krizi platí bohatí". Jenže problémem je, že od určitého rozsahu bohatství či "placení za" je tato činnost čistě symbolickou transakcí v informační rovině: ano, nepracovat je sice nepěkné - ale dělat zjevný nesmysl (např. na základě státní dotace) z vás ještě automaticky nedělá lepšího člověka, než je někdo, kdo nepracuje vůbec ! (a co hůř - vytvoření vašeho pracovího místa může být navíc ještě třeba energeticky náročné, neekologické, a bůhvíco ještě dalšího)

Krize v Řecku je tedy především krizí staré pravo-levé interpretace společnosti. Mezinárodní půjčky jsou v podstatě něčím jako formou loterie či pyramidové hry - a jako takové na ně a na jejich následné kolapsy také musíme nahlížet. Krachy zemí by nás neměly překvapovat o nic více, než krachy firem: v případě krachu firmy skončí na dlažbě její zaměstnanci, v případě krachu státu skončí na dlažbě policisté, poslanci a úředníci. Tedy v budoucnu: v současnosti tito lidé drží jako svoje rukojmí např. důchodce a "produktivní" státní zaměstnance...

A mimochodem - ať jsem přemýšlel, jak jsem přemýšlel - nenapadl mi jediný způsob, jak by EU mohla ZAKÁZAT Řekům používat Euro. Může tato práva vzít max. řeckému státu - ale tím by ho efektivně zrušila, protože euro se (zejména třeba na Balkáně) už léta používalo jako lidová rezervní měna a později (v post-Jugoslávském teritoriu) i jako oficiální prostředek směny (který v této roli plynule nahradil německou marku). Situace je tedy zajímavá i tím, že nemá žádné logické a současně realizovatelné řešení. Peníze nejsou tím, čím se zdají být.