Instalace klasického XMMS do Ubuntu 9.10 (Karmic Koala)

WinAMP, a po něm posléze zakrátko jeho klon, svobodný XMMS [xmms.org] ("X11 multimedia system") pro prostředí un*x/X11, byly aplikacemi, které před lety (podobně jako předtím třeba i Norton/Volkov/Midnight/Total Commander) zcela změnily nahlížení na to, jak má vypadat produkční PC aplikace. První přehrávače MP3 souborů z konce 90. let a začátku 21. století zacházely dále, než jen k nějaému inovativnímu produkčnímu GUI: zatímco v 90. letech se o originální design uživatelského rozhraní snažily kromě počítačových her snad už jen programy na tvorbu hudby (FastTracker, apod.) - a všechny ostatních programy se snažily podřídit diktátu "Okno, menu a toolbar" a i ty nejnesmylnější abstraktní aktivity reprezentovat nějakou "srozumitelnou" ikonkou (dobrým příkladem může být dnes třeba ikonka diskety pro uložení souboru - přitom dnešní malé děti disketu nejspíš ani nikdy neviděly - nebo dokonce ikonka psacího stroje pro textový editor - psací stroj jsem v podstatě už dost dlouho neviděl ani já... nemluvě o různých husích brcích a plnicích perech, apod.).

WinAMP/XMMS naproti tomu přišli s revolučně jednoduchým nápadem: v okně aplikace vykreslit ovládací prvky CD přehrávače (kazetového magnetofonu), tak jak je všichni léta známe, a jak je i prezentovaly i první media playery pod různými OS. Ale toto rozhraní bylo vykreslené vizuálně luxusně a atraktivně: bylo vám okamžitě jasné, že to rewind, play, pause, stop, ffwd nejsou butóny nějakého levného plastového vietnamského kazeťáku - ale že jde o domácí Hi-Fi soupravu té nejvyšší kvality. Vzhled bylo navíc možné jednoduše a efektivně měnit, zcela nezávisle na zbytku operačního systému. Když WinAMP/XMMS poprvé viděl Steve Jobs, tak z toho nejspíš dostal rakovinu jater (nebo čím to tento guru totalitní top-down ergonomie grafického uživatelského prostředí vlastně trpěl). A kromě základního play/stop rozhraní a (nepříliš praktického) ekvalizéru přibyl ještě klíčový prvek, který do té doby pokud vím počítačové přehrávače médií moc neznaly: playlist. Samotná možnost sestavit si MP3 playlist byla ve své době obrovským převratem - protože nic podobného předtím s kazetami, gramodeskami nebo CDčky nebylo možné dělat. "Zlatá zhulená 90. léta" mám tedy z velké části spojená i s opojením z nekonečného proudu hudby, zařazené do jediného obřího playlistu v XMMS / WinAMPu ... tento proud hudby náhle hrál sám, bez nutnosti jakéhokoliv lidského zásahu, a po celé hodiny se hudba neopakovala - a přesto to bylo něco jiného, než rádio - přesto zněly skladby, které člověk sám do playlistu zařadil. První přenosné MP3 walkmany pak přišly až dlouho po těchto desktopvých přehrávačích - a i několik let potom byla kapacita flash pamětí tak malá (resp. byly tak drahé), že přesnosné MP3 přehrávače nebyly zvlášť praktické.

Není divu, že autoři něčeho tak revolučního a samorostlého, jako bylo prostředí XMMS, odmítali ten samý výkon podávat 2x: XMMS zůstalo mocným multimediálním nástrojem, které je ovšem k dispozici pouze pro platformu Gtk 1.2. Desktopové prostředí GNOME (na jehož verzi 2.28 stojí mj. populární "polidštěná" distribuce Ubuntu Linux [www.ubuntu.com], toho času ve verzi 9.10) se ovšem mezitím nevyhnutelně přeorientovalo na novější verzi toolkitu Gtk 2.0. XMMS 1.x nebylo nikdy portováno z prostředí Gtk 1.x do Gtk 2.0 - a práce týmu vývojářů z let 1997-2004 se tím pádem stala záležitostí "softwarové archeologie" - program zkrátka přestal být dodáván jako běžná součást moderních linuxových distribucí. Místo něj jsou nabízeny různé programy pro GNOME a KDE, které, ehm ... se mi nelíbí, bez udání důvodu. XMMS používám z přesně stejného důvodu, z jakého např. edituju zdrojový kód svých programů a konfigurační soubory operačního systému v editoru joe: tyto programy používají klávesové zkrakty (nebo v případě XMMS i myší metafory), na kterém jsem si za ta léta zkráka už zvykl, a nechci se jich vzdávat. Je to něco podobného, jako že auto řídím volantem a řadicí páka je vpravo, kolo má řídítka a zadní brzda je na řídítku vpravo, prostřední tlačítko v X11 dělá paste aktuálního vybraného bloku na pozici kurzoru apod. - jsou to prostě určité rysy uživatelského prostředí reálného světa i počítačů, z jejichž užívání nejsem ochoten slevit.

Před lety by portace podobného opuštěného "legacy software" na aktuální distribuci znamenala velice bolestivý (nebo pracný - ovšem mě práce bolí) proces rekompilace jak potřebných knihoven, tak i samotné aplikace přímo ze zdrojového kódu. Dnes ovšem hned první odpověď [tuxarena.blogspot.com] na google dotaz "xmms ubuntu howto" byla relativně použtelná - až na to, že se týkala jen Ubuntu 9.04 a 8.10 (a pokud se pamatuju, tak XMMS jsem ve svém Ubuntu 8.10 před lety instaloval právě nějak takto). V Ubuntu 9.10 ovšem balíček libgtk1.2-dev není k dispozici - a nezlobte se, ale stahovat si nejen zdrojáky XMMS, ale i zdrojáky knihovny, to po mě v roce 2009 nemůže nikdo chtít. Vždyť už rok 2010 bude rokem Linuxu na desktopu :-) a nemůžete přece chtít od běžných domácích a kancelářských koncáků chtít, aby si sami něco kompilovali :-) Takže jsem postupil pomocí infomrací z tohoto webu spíše o odkaz dál [www.pvv.ntnu.no] - kde bylo okamžitě jasné, že všechnu potřebnou práci někdo udělal za nás, a to i pro aktuální verzi Ubuntu - takže zde je návod:

1. přepněte se na konzoli na roota - např. příkazem sudo su
2. pomocí vašeho oblíbeného editoru do souboru /etc/apt/sources.list přidejte (nejlépe asi na konec) tyto řádky:
   deb http://www.pvv.ntnu.no/~knuta/xmms/karmic ./
   deb-src http://www.pvv.ntnu.no/~knuta/xmms/karmic ./
3. apt-get update
4. apt-get install xmms

A to je vše - XMMS nyní můžete spustit pod běžným uživatelem z příkazové řádky příkazem xmms nebo si uděláte pomocí nástroje "Add launcher to panel" ikonku na panelu jako já - plná cesta po instalaci z balíčku je /usr/bin/xmms.

Podobný návod je pro zběhlé uživatele Linuxu pochopitelně zbytečný - ale věřím, že TečkuCZ čte řada začátečníků a/nebo uživatelů "polidštěných" distribucí, jako je třeba právě Ubuntu. Ale pro uživatele přicházející z prostředí rutinního Windowsího klikání na "setup.exe" prakticky u všeho (od HW ovladačů po instalátory legálně i nelegálně získaného software) nebo pro uživatele, kteří před Linuxem kdysi utekli v dřevních začátcích, kdy nainstalovat si do desktopového prostředí cokoliv použitelného byl nadlidský výkon, by podobná informace mohla být užitečná. Já mám v podstatě velice dobrý pocit z toho, že jsem našel hotové balíčky XMMS pro aktuální verzi Ubuntu a že je bylo tak snadné nainstalovat - ona jedna věc je moci vlézt "pod kapotu" a kompilovat něco ze zdrojáků, a druhá je muset to tak dělat.

Samozřejmě existují ještě příjemnější způsoby instalace desktopového software pod Linuxem - tak třeba browser Opera [www.opera.com] se mi ve svých několika posledních verzích instaluje do několika posledních verzí Ubuntu jenom pouhým kliknutím na balíček - což by ovšem u XMMS nebylo tak snadné, protože jde vlastně o několik provázaných balíčků, které se hledají právě v repository, kterou jsme právě proto přidali do konfiguračního souboru /etc/apt/sources.list.