Ok - Google Chrome Browser je postavený na multiplatformním open source projektu Chromium [www.chromium.org], který lze snadno rozchodit i pod Ubuntu Linuxem [www.stefanoforenza.com] přímo z balíčků, takže by asi neměl být důvod tento projekt jakkoliv kritizovat - prostě kromě letitých alternativních browserů Mozilla Firefox a Opera máme teď k dispozici ještě třetí volbu, a to je jistě dobře.

Poznámka aktuální pro konec roku 2009 a všechny linuxové lamy: řádky do /etc/apt/sources.list a pro verzi verzi Ubuntu Linux 9.10 jsou:

deb http://ppa.launchpad.net/chromium-daily/ppa/ubuntu karmic main
deb-src http://ppa.launchpad.net/chromium-daily/ppa/ubuntu karmic main

... a další příkazy platí podle výše uvedeného odkazu:

apt-get update
sudo apt-get install chromium-browser

Složitější je to ovšem se zprávou, že Google chce mít z Chrome OS jednoduchý systém [lupa.cz] - říkám totiž přesně to samé, co komentátoři na Lupě: Až příliš jednoduchý ! A to je potenciálně nebezpečné. Ale nejde jen o to, že Google OS zařízení nebudou bez připojení ke Google umět skoro nic - stejně si dnes většina z nás stahuje většinu softwaru do počítače z Internetu (ať už jde o shareware, warez a nebo o balíčkovaný svobodný software). Jde o nebezpečnou marketingově - propagandistickou zkratku, v rámci které nejlépe dosáhneme zabezpečení našich dat (před viry, apod.) tak, že tato data už vůbec nebudou naše - ale že je jednoduše všichni věnujeme Googlu. Toto "kognitivní dilema" samozřejmě není nic nového: každý správný paranoik jistě prošel obdobím, kdy pochyboval o tom, zda skutečně ví, že to co ví, někdo jiný skutečně zaručeně neví - ve skutečnosti ale nevíme, zda někdo jiný neví jakoukoliv informaci, kterou my víme, dokud nepodnikne jakoukoliv akci, na základě které bychom si mohli ověřit, že ví to co víme my (Jinak též příručka dr. Daniela Dryáčníka pro všechna vědomí nacházející se ve fraktálním semi-soukromém kognitivním prostoru :-)

V podstatě moje současné schéma používání výpočetní techniky se nese zhruba v duchu, že mám osobní počítač, o kterém se snažím, aby byl osobní - tedy mám ho doma "pod zámkem", je mým vlastnictvím, je na něm Ubuntu Linux, jsem na něm v podstatě jediný superuživatel (nebo aspoň si to naivně myslím), a mám chronicky dva problémy: nedostatečně širokopásmové připojení k Intenetu (byť jde o 5 Ghz spoj s reálnou propustností 12 Mbps FD), nedostatečná disková kapacita a nedostatečná mobilita na něm uložených dat (a nedostatek času sedět doma a naplno využít potenciál tohoto prostředí). Kromě toho mám Asus Eee, na kterém je instalovaný také Ubuntu Linux a k tomu pouze minimum uložených dat - tento netbook používám prostě jako webový a SSH terminál pro připojení jinam, případně jako terminál pro připojení USB zařízení k Internetu a přenos dat jinam. Těžší a větší notebook s těžším zdrojem bych u sebe určitě nenosil tak často - a stejně jsem s výkonějším notebookem schopný pracovat pouze pokud si vytvořím prostředí podobné desktopové workstation (tedy dva monitory, externí myš a klávesnici, apod.). Nevylučuju, že moje další desktopové prostředí bude vlastně výkonný notebook - ale současně se do toho ani nehrnu. Peníze hrají roli - za cenu výkonného notebooku si stále ještě lze pořídit dvouměsíční výlet po nějaké rozvojové zemi - a to mi přijde zajímavější. No a kromě PC a notebooku ještě sdílím společné pracovní prostředí (každý máme vlastní desktop pod Ubuntu Linuxem) na pracovišti technické podpory ve vlastní firmě. Ovšem všechna tato pracovní prostředí v podstatě předpokládají připojení k internetu: všechny moje osobní i firemní klíčové aplikace už léta běží na Internetu (některé tyto aplikace jsou dokonce pod mojí vlastní kontrolou). A kromě firemních serverů mám ještě "osobní server", kde dnes ovšem kromě jabber serveru neběží skoro nic (časem tam poběží TečkaCZ, až se dokopu přepsat ji z PHP do něčeho inteligentnějšího, bezpečnějšího a výkonnějšího).

Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodně nepatřím k lidem, kteří by bezpečnost svých dat spatřovali v tom, že je budou mít uložená doma pod polštářem. Dokonce ani nejsem přesvědčen o absolutní bezpečnosti svých serverů - a kromě jiného, ke klíčovým firemním datům mají u nás v Arachne Labs - SPOJE.NET kromě mě přístup ještě firemní administrátoři, u kterých se prostě spoléhám na jejich profesionální etiku. Přes to všechno nemám z Google dobrý pocit: ano, Google se snaží zaplácnout mezeru na trhu, která vznikla díky tomu, že se stále ještě nevyrábí čistě koncová zařízení určená výhradně jako internetové terminály ("netbooky" typu Eee jsou k tomu pravda určeny - ovšem problém je i v tom, že s nízkým rozlišením monitoru se nepracuje zvlášť pohodlně, apod.). Chrome OS by teoreticky mohl najít uplatnění jak v netboocích, tak i set-top boxech pro digitální televize, apod. - mohl by se prostě stát standardem pro přístup k Internetu z veřejného, nikoliv soukromého prostoru - takový standard dnes bolestivě neexistuje - a různá ta "osekaná Windows" na kterých lze spustit pouze "osekaný MSIE" jsou toho tragickým dokladem: většina přístupů k Intenetu dnes pochází ze soukromého prostředí osobních počítačů, kdy nikdy nelze předem odhadnout přesnou konfiguraci klientského zařízení.

Přesto, že by mi tedy Chrome OS vadit neměl, tak z něj radost nemám. Mám pocit, že Google se snaží nacpat všude tam, kde dnes nacházejí živobytí internetoví poskytovatelé, správci firemní sítí, firemní ajťáci, webhosteři... jinými slovy, Google jde přímo proti existujícímu informaticky-ekonomickému ekosystému, na kterém je dnes závislá velká část populace vyspělých západních zemí (a ani snahy o outsourcing některých profesí do Indie na tom nic nezměnily...). Samozřejmě - možná se mýlím. Možná i já budu mít to privilegium napsat webovou aplikaci pro Google Chrome OS, která se bude připojovat k mým serverům, místo jenom k serferům Google. Ale někde mezi řádky čtu, že Google by v podstatě ráda, aby časem lidem stačilo připojovat se už jenom k serverům Google - a nikam jinam. Možná jsem paranoidní: ale Microsoft se v 80. letech 20. století také tvářil jenom jako jedna z mnoha softwareových firem, která vám toho prodá v podstatě tak málo, že se při práci neobejde bez desítek dalších produktů dodávaných třetími stranami. A podívejte se, kde je Microsoft a celý související ekosystém komerčního kancelářského softwaru, který existoval před dvaceti a více lety dnes: je jasné, že akcionáři Google očekávají od Internetu podobný vývoj, jaký předtím proběhl na trhu osobních počítačů a software pro něj.

Je pěkné, že Google zničí Microsoft - že po této firmě nejpozději po roce 2012 už nejspíš nezůstanou žádné větší stopy - snad kromě několika mezihvězdných kolonizačních kosmických lodí ve firemních barvách, prchajících směrem někam k Proximě Centauri před technologickou singularitou - a na jejichž palubách určitě nepoběží žádné Windows :-) - ale co všechno dalšího kromě Microsoftu ještě Google zničí ?

Jediný příklad za všechny: proč nikdo nikdy nevedl proti Google soudní spor stejného typu, jako proti Pirate Bay ? Dodnes si skoro všichni kdo používáme torrenty, hledáme torrenty právě přes Google. Napsat název požadovaného díla + torrent je velice často nejjednoduší způsob, jak si dané dílo opatřit. Pirate Bay neděla nic jiného, než desítky dalších webů, které Google stále indexuje: Pirate Bay sama o sobě nebyla trackerem - byla jenom prohledávačem, stejně jako Google samotný. Jediný větší rozdíl spočíval v tom, že Pirate bay nebyla zaštítěna multi-miliardovým kapitálem, jako Google. A pravda - Pirate Bay neaspirovala na to být prohledávačem webu - indexovala POUZE torrenty, zatímco Google se snaží indexovat vše. To ale nic nemění na tom, že Google evidentně smí věci, které jiní evidentně dělat nesmí. Občas proběhnou soudní spory, které individuálně donutí změnit Google přístup k nějakému jednomu konkrétnímu subjektu - ale stěží někdo ohrozí nebo zničí celý obchodní model Googlu tak, jak se to přihodilo serveru Pirate Bay.

Ale samozřejmě - existují ještě horší věcí, než Google. Slashdot přinesl šokující informaci [news.slashdot.org], podle které Microsoft is in discussions to pay Rupert Murdoch's News Corp, owner of newspapers ranging from the Wall Street Journal of the US to The Sun of the UK, to 'de-index' its news websites from Google - jinými slovy, dlouho očekávané Google Wars (což je termín, který poprvé před několika lety použil jeden můj známý) jsou tady - proti mladému, průbejnému, efektivními a poměrně velkému zlu jméném Google stojí dvě ještě větší zla, starší, zkušenější a efektivnější. Moje nápady na decentralizovaný transnacionální globalizovaný search engine, který by fungoval po vzoru aplikací jako Bittorrent nebo Skype a mohl by mj. kontrolovat, zda se obsah na stejných URL jeví z hlediska jednotlivých uživatelů schovaných za různými IP adresami stejně, se ve světle této nejnovější aktuality nemusí jevit tak šíleně, jako ještě před několika lety. A v přechodném období, než se něco podobného podaří realizovat (a nebo než se mi fungující mimo akademické prostedí dozvíme, že to existuje) navrhuji alespoň v maximální míře využívat místo nástrojů Google neziskovou a komunitně fungující Wikipedii...