Vypsaná Fixa nabídla k volnému stažení album Klenot

Je to docela zajímavé: na oficiálním webu www.vypsanafixa.cz jsem odkaz nenašel - ale jejich album Klenot si lze regulérně stáhnout za dobrovolný příspěvek [www.t-music.cz] na webu T-mobile. Zajímavostí je, že součástí distribučního archívu (sic! tedy nikoliv jednotlivé MP3 k ručnímu stažení) je i přebal alba v rozlišení 1689x1500 pixelů - před tímto tedy smekám, protože k tomuto jsme se neodhodlali ani před cca 3 lety s mojí vlastní kapelou, která jinak samozřejmě volnému šíření naší tvorby na Internetu byla nakloněna. Obal našeho CD jsem tehdy vystavili online pouze v rozlišení relativně dost nízkém...

Přiznám se, že dárcovskou SMS jsem jim zatím neposlal - jednak proto, že nějak nejsem spokojen s výší provize pro operátora u tohoto druhu mikroplateb - ale hlavně proto, že mobil mám firemní, a tedy nevím, jak bych podobné dárcovské SMSky zdůvodnil jako firemní výdaj při případné (nedejbože!) kontrole účtu za mobil ze strany zasloužilých úřednic z berňáku. Systém dobrovolných mikroplateb pokládám pro budoucnost Interentu každopádně za klíčovou - jenom si nejsem jistý, zda by tento systém měly spravovat "známé firmy", které už mají z hlediska mobilních a jiných komunikací už obšancovanou velkou část populace. Je pravda, že mezi toky peněz a toky informací není žádný principiální rozdíl - ale právě proto fandím spíše post-monetárním formám směny: třeba že bych kapele která se mě líbí poslal nějaký materiální dárek místo peněz. Ale na druhou stranu: je pravda, že můj model nákupu CD na koncertě kapely, která mě oslovila, má samozřejmě menší háček v tom, že nosiče (média) jsou dnes už mrtvé: jenže stejně můžou hrát roli sběratelského artefaktu. Alternativou je pak asi už jen hudba k volnému stažení a prodej "merchandise" na koncertech (trička, spodní prádlo, značkové pití, a já nevím co všechno s logem kapely).

Volné stahování hudby z Internetu by asi mělo plnit spíše roli alternativy k poslechu televizních klipových kanálů a rozhlasových stanic při hledání hudby: nejde o to posílat oblíbené kapele dary a SMSky - jde především o to rozhodnout se, jestli se mi ta hudba líbí, jestli půjdu na koncert právě téhle kapely/projektu, až bude hrát v mém regionu - a případně, pokud mě ta hudba fakt dostane, tak si můžu koupit nějaký nosič (nebo jiný merchandise kapely) na koncertě. A když už dary, tak by to spíše chtělo, aby se v ČR více rozšířilo něco podobného systému PayPal (který umožňuje efektivně posílat i dary ve výši např. 1 USD, apod.). Obecně klíčem k mikroplatbám je jenom takový systém, kde se budou transakční náklady limitně blížit nule - což o dnešních českých bankách a jejich poplatcích opravdu říci nejde.

Ovšem ne všichni muzikanti se přizpůsobují "duchu doby" - a musím říct, že po přečtení tohoto článku [www.novinky.cz] u mě končí třeba zpěvačka Lilly Allen, které jsem dosud vcelku fandil. Je ale jasné, že pro sdílení hudby na Internetu, které koneckonců od posluchačů předpokládá jistou sofistikovanost a technické dovednosti, budou mít větší pochopení spíš kapely, jejichž publikum je sofistikované - jako klasický příklad může posloužit právě prohlášení, ke kterému se připojili zasloužilí rockoví důchodci Pink Floyd. Umělci a celebrity, jejichž distribuční kanály jsou spíše bulvárního charakteru, se pochopitelně spíše obávají o ztrátu tradičních revenue-streams, na které mají naučené svoje spíše nesofistikované publikum ("prostý lid").

Lze také jen stěží očekávat, že popularita nějaké celebrity přiměje "přemýšlející menšinu" ve společnosti, aby nějak přehodnotila svoje názory - koneckonců, nezpívat falešně, zahrát 3 akordy na kytaru nebo svlékat se před kamerou dokáže kde kdo - zatímco svoboda je hodnota, která není tak snadno zaměnitelná - a když lidé jednou rozpoznají, v čem momentálně toho času svoboda spočívá, tak si ji nenechají tak snadno vzít. A protože volné sdílení souborů je klíčem k dekonstrukci toho, co je někdy nazýváno "mediokratickou společností", tak lze očekávat, že občané Internetu budou o nástup "doby post-mediální" usilovat úplně stejně urputně, jako se před nějakými 200 a něco lety dožadovali pádu Bastily...

Jako vizionář si nicméně mohu připočítat další bod - protože DRM se neprosadilo, MPtrojky se volně stahují z netu už i se souhlasem autorů a v kyberprostoru se rozšiřuje jediný etický model "muzikant vybírající dobrovolné příspěvky do klobouku" - kyberprostor je v podstatě jediná velká ulice, na které se každý může posadit, položit před sebe klobouk - a předvést, co umí. Když jsem o tomto mluvil okolo roku 2000, znělo to výstředně. V roce 2010, ve kterém podle všech očekávání význam Internetu přesáhne význam rozhlasu a televize, se toto ovšem stane každodenní realitou. A doufejme, že konkurence mezi provozovateli "virtuální klobouků" bude dostatečná na to, aby větší část dobrovolných darů skutečně skončila v rukou těch, kdo opravdu něco tvoří - a ne v rukou těch, kteří jen zprostředkovávají toky peněz.