Vanadová redoxová baterie [en.wikipedia.org] je technologie, o které mají překvapivě malé povědomí třeba i někteří místní čeští vědci, kteří se zajímají o čerpání grantů na výzkum metod uložení energie pomocí vodíku (palivové články, apod.). Popravdě - výskyt odkazů na tuto technologii (mimo onen článek na Wiki) je tak nízký, že dokonce i jen letmá zmínka v diskuzi vedla k tomu, že jsem na tohle téma obdržel zvídavý e-mail od kohosi - kdo se o této technologii snažil cokoliv smysluplného vygooglit.

Tuto technologii teoreticky objevili v roce 1978 lidé pracující pro NASA, ale první reálná implementace pochází až z 80. let 20. století (to možná vysvětluje, proč o ní neexistuje v popkultuře/memosféře takové povědomí, jako třeba o tzv. "vodíkové ekonomice").

Vanadová redoxová baterie (akumulátor) především není příliš podobná ostatním principům, na kterých fungují jiné akumulátor: je postavená na přečerpávání elektrolitu nacházejícího se ve dvou možných různých stavech. Tento elektrolit je navíc zřejmě dost toxický - takže stoupenci malých kompaktních a decentralizovaných jaderných reaktorů nás umlátí s tím, že bezpečnostní opatření u obou technologií už vyjdou v podstat nastejno.

Vanadová redoxová baterie kromě toho má mizernou energetickou hustotu: jako akumulátor např. do auta je naprosto nevhodná. Jde o formu akumulace, která bude mít nejspíš podobu malého nebo středního průmyslového provozu, a tomu bude nejspíš odpovídat i potřebné zabezpečení.

Nicméně: o tuhle technologii by se měli zajímat všichni, kdo chtějí dodávat do sítě energii z obnovitelných zdrojů i bez dotací: což by obnášelo dodávat ji v podstatě konstantně (i když nefouká, i v noci, apod.) a vůbec chovat se vůči distribuční síti stejně, jako zdroje, které lze spouštět v podstatě "on demand". A právě vzhledem k slušné účinnosti a životnosti se možná ukáže, že vodíková ekonomika je (minimálně co se stacionární akumulace týče) nerealizovatelná chiméra, a že cesta vede jinudy (zejména někudy, kde se o tom dnes ještě nemluví).

Pevně věřím, že masové nasazení podobných nadějných technologií nebude v budoucnu znemožněno uplatňováním různých průmyslových patentů, které by tyto technologie cenově znevýhodnily proti těm dnes používaným.

Pokud víte o někom, kdo tomu rozumí, a kdo by byl třeba schopen se podílet na českém překladu příslušného hesla na Wikipedii, tak bych se vůbec nezlobil, kdybych na něj získal nějaký kontakt.