![]() |
![]() |
POZOR !!! Tento článek byl naposledy aktualizován před více než dvěma lety !!!
Je možné, že následující stránka obsahuje odkazy, které dnes již nejsou funkční, nebo že některé informace uvedené v tomto článku se v průběhu času ukázaly jako prokazatelně chybné. Pokud jakoukoliv podobnou závadu zjistíte, tak neváhejte napsat co nejpřesnější popis závady do veřejného komentáře pod článkem: redakce TečkyCZ nové komentáře neustále sleduje, a to i pod těmi nejstaršími články. V celé řadě případů lze chyby snadno opravit - např. se stává, že video na YouTube bylo smazáno a znovu nahráno pod jiným id. V jiných případech někdo zase zakáže embedovaní videa, která přitom existuje ve více kopiích, nebo se z webu ztratí stránka umístěná na negarantovaném freehostingu, zatímco původní autor stránek si mezitím zaregistruje vlastní doménu, atd. Děkujeme všem, kteří pomáhají opravovat chyby ve starších webových stránkách a udržují tak Internet naživu - redakce TečkyCZ. Nový X server (grafický ovladač) pro Linux → [/791] Fíkus 12. prosince 2008 [9506 znaků] [Linux a internet] [ + ] [ - ] Zobrazení 3866 ← RSS 260 Facebook 21 Twitter 5 Google 81 Komentářů 11 Nový X server Wayland byl ohlášen. Co to znamená pro Linux, je to pokrok vpřed nebo ne?! Pokrok, nebo zpětný chod ve vývoji grafických ovladačů a rozhraní (GUI) pro Linux. Chytil jsem se xchaosovy nabídky [TeckaCZ] dokončit nějaký článek, na jehož dokončení sám nemá čas. Sám jsem fanouškem GNU/Linuxu a jiných obskurních operačních systémů, takže jsem si vybral právě téma nového X serveru pro GNU/Linux. Někdy budu psát GNU/Linux a někdy jen Linux podle toho jak se mi zachce, přestože souhlasím s názorem Richarda Stallmana [GNU/Linux nebo Linux], že se to má psát GNU/Linux. Takže zpět k tématu. Různé zdroje [Slashdot], [Phoronix: Wayland], [ABClinuxu] přišly s "fantastickou" zprávou, že vzniká nový X server pro GNU/Linux. Pracovník Red Hatu začal psát nový X server s názvem Wayland. Jedná se o malý X server napsaný v C na zelené louce. Mládí projektu a nezatíženost starým kódem dokumentuje informace, že projekt zatím obsahuje jen něco málo přes 3000 řádků kódu. Jak se lze dočíst v odkazech [Phoronix: GEM], [Phoronix: KMS], [Kerneltrap: Kernel Graphic Subsystem] je Wayland postaven na moderních technologiích jako jsou "kernel mode setting" (KMS) a "graphics execution manager" (GEM). Jaké jsou dnes tedy možnosti pro spuštění grafického režimu a GUI v Linuxu?!Máme zde tradiční obludné X servery s vlastními ovladači všemožných grafických karet, se síťovou komunikací s klienty, s 3D akcelerací a mnoha dalšími fíčurami. Tyto programy z uživatelského prostoru přistupují k portům a paměti na grafické kartě například pomocí funkcí ioperm, iopl, takže kernel se nestará o grafický ovladač ani nastavení grafického režimu. Kernel pouze umožňuje, aby program v uživatelském prostoru mohl cvičit s hardware. Tradice říká, že Unixy, un*x-like systémy a tedy i GNU/Linux nemají grafické ovladače v jádře a o grafiku a grafické ovladače se stará X Window systém v uživatelském prostoru. Tak tomu bylo velmi dlouho, protože Unix kdysi vznikl bez grafického rozhraní a grafika se řešila později a vyřešilo se to tak, že se vytvořil samostatný X server mimo jádro. GNU/Linux už tento model jenom převzal. X servery jsou ovšem rozsáhlý kusanec software pro malé embedded zařízení a tak vznikl další způsob práce s grafikou a tím se do jádra dostal i framebuffer, který umožňuje provozovat grafický režim s menší náročností a bez X serveru. Ovladače grafických karet jsou v tomto případě přímo v jádře a ke grafickému bufferu přistupují klienti přes zařízení /dev/fb0. Je to jednoduché, ale zároveň omezené na 2D grafiku bez 3D akcelerace. Samozřejmě existuje možnost provozování X serveru nad framebufferem, ale to je spíše nouzová varianta. A teď se objevuje zmíněný Wayland a má to být nová moderní cesta pro linuxovou grafiku. Pro technické detaily odkazuji na odkazy. A už se vzdalujeme od tématu k zábavnějším věcem. Já osobně jsem fanoušek modularizace a myslím si, že co opravdu nemusí být v jádře to má být v uživatelském prostoru. Grafické ovladače a grafický subsystém jsou podle mne prvním kandidátem co patří pryč z jádra. Dalšími kandidáty na to co se má vyhodit z jádra jsou souborové systémy, správa paměti, správa procesů. Takže pochybuji o tom zda KMS a grafické ovladače v jádře jsou pokrok. Ale do Linuxu se dostane cokoliv co je technicky proveditelné a z pragmatického hlediska hned užitečné. Pokud se někdy podaří dokončit a rozšířit mezi lidi operační systém GNU/Hurd a já doufám, že se to nad mikrojádrem L4 povede, tak skvělou vlastností toho systému bude to, že grafický systém bude automaticky mimo jádro. Pak nastane čas na různé vtipné implementace grafických systémů. Jen pro zajímavost, autor linuxového jádra Linus Torvalds kdysi řekl [Linus: Say no to drugs] : "Řekněte NE DROGÁM a máte naději, že neskončíte jako lidé kolem Hurdu". Já jsem pro legalizaci měkkých drog, takže jsem logicky i pro legalizaci a rozšíření GNU/Hurdu :-) A chci (grafické) ovladače pryč z jádra. Kromě Linuxu, který doma používám na běžnou práci, se zajímám o experimentální a minoritní operační systém Plan 9 z Bellových laboratoří [Plan9]. Plan9 má ještě monolitický kernel s ovladačem grafiky v jádře, ale okenní systém Rio [Plan9: Rio] běží v uživatelské prostoru a je to skvělé GUI rozhraní, které je tak hnusné až je nádherné. GUI Rio se nedá co do grafických efektů srovnávat s KDE či Gnome, ale použitelnost je podle mého názoru větší i s jednoduššími prostředky. Programátoři mohou psát grafické programy jednak pomocí jednoduché C knihovny libdraw a nebo, a to je na tom nádherné, jenom třeba pomocí shellového skriptu a zapisováním do souboru /mnt/win. Tak lze vytvářet veškeré grafické rozhraní v programu, protože okenní systém Rio je fakticky file-server a to se projevuje tím, že nabízí pár souborů (např. /mnt/win) v souborovém systému kam lze zapisovat textové příkazy. Portaci a přizpůsobení GUI Rio pro vznikající GNU/Hurd bych jednou velmi rád viděl. A snad se Rio dostane i do Linuxu až dospěje projekt Glendix [Glendix]. Jenom pro doplnění, Plan 9 vytvářeli v Bellových laboratořích staří otcové Unixu, kteří viděli chyby v návrhu Unixu a chtěli vytvořit něco lepšího a nezatíženého historií. Pěknou kapitolu o Plan 9 si přečtěte v knize Umění unixového programování od Erika Raymonda, jenž lituje že tak pěkně vymyšlený systém nemá žádnou budoucnost v hlavním proudu [Plan9's future?]. Nakonec už jenom malá zmínka o pokusu ze začátku 80. let, kdy Rob Pike navrhnul a sestrojil v Bellových laboratořích grafický terminál Blit pro Unix [BLIT], [BLIT: pdf]. Rob Pike se později velmi podílel na vzniku Plan9 a právě on má prsty v tom, jak vypadá GUI Rio. Podívejte se na video o Blitu [BLIT: video], pak se podívejte na screenshot GUI Rio [Plan9: Rio] a bude vám vše jasné.
Optimalizace: pokud používáte prohlížeč s jádrem Mozilla (Firefox 3.8-8.0) v dostatečně velkém okně a na monitoru s dostatečným rozlišením, tak nepřehlédněte pokračování textu v dalším sloupci vícesloupcové sazby ! Tato feature je sice v prohlížečích s jádrem Webkit (Google Chrome, Safari, Konqueror) teoreticky také k dispozici - ale bohužel se chová nepředvídatelně a nepoužitelně: sloupce které se na obrazovku nevejdou, jednoduše skryje. [zpět na začátek sloupcové sazby] Pokud se vám článek líbil, můžete podpořit provozovatele serveru zasláním Bitcoin daru dle vlastního uvážení na BTC účet č. [19rriLx8vR19wGefPaMhakqnCYNYwjLvxq] :-) Sdílet v síti [Identi.ca - musíte být předem přihlášeni] [Twitter] [Facebook] [Jagg.cz] Formátovat pro tisk [bez komentářů] [s komentáři] Krátká forma URL (adresy) [http://teckacz.cz/791] Všechny články [tohoto autora] [v rubrice Linux a internet] Hodnocení článku čtenáři [ + ] [ - ] Komentáře [napsat] ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/11520] ← na komentář můžete odpovědět Tak já z toho ABClinuxu pochopil, že ten Wayland ani není vůbec X server ... je to úplně nový wokení systém, pouze lokální. Takže je to celé trochu bouře ve sklenici vody (i když... kdy někdo z vás naposledy použil X11 protokol přes sítˇ ?) ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/11521] ← na komentář můžete odpovědět vsichni ti co zde napisou, ze jsem se vlastne waylandem moc nezabyval maji uplnou pravdu. v podstate jsem jenom zapropagoval svuj oblibeny system plan9. ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/11522] ← na komentář můžete odpovědět Kdybys z jadra vyhodil i spravu procesu a pameti, co by tam pak nakonec zbylo? Nebo jinak, bylo by to pak jeste vubec jadro? ;-) ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/11523] ← na komentář můžete odpovědět No, bezkernelové operační systémy (či spíše "operační prostředí", nebo jak to nazvat) existují. Místo aplikací tam prostě zavádíš knihovny - a slinkuješ je všechny ze všema. Služby kernelu poskytují taky knihovny. Sám jsem tomu moc nevěřil - ale fakt to lze, jeden takový "operační systém" jsem před časem viděl. Mikrokernely pokud vím řeší předávání zpráv mezi procesy. A asi musí řešit i mapování paměti pro ty procesy, že jo.. jinak to moc nevidím. ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/11524] ← na komentář můžete odpovědět anarchista je ochoten delegovat dulezite veci mezi sve kolegy. mikrokernel je ochoten delegovat ovladace do uzivatelskeho prostoru :-) martin: veci co nelze dat mimo jadro tam holt v nejjednodussi podobe zustanou, ale vsecko ostatni pujde ven. mam takovy dojem, ze asi sepisu clanecek, ze vlastne anarchisti by meli podporovat mikro-kernely, zatim co totalitaristi budou podporovat monoliticke jadro. chvala plan9 to je prima demokracie :-) ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/11525] ← na komentář můžete odpovědět fajn, napisu clanek svych dojmu kolem L4, L4Linux, L4Minix, LP49, Hurd nad L4. mikrojaro me osobne velmi zajima a tak svoje dojmy muzu prezentovat zde. ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/11533] ← na komentář můžete odpovědět fikus: no, mě přijde mikrokernel spíš takový "minarchistický", libertariánský... anarchisti požadují buď "bezkernelový" systém :) a nebo prostě jakoukoliv technologii která je open source a každý si ji může přímo přizpůsobit svým potřebám. ale souhlas.. jsem rád, že si tuto souvislost mezi fungováním společnosti a fungováním technologie kterou používá nastínil.. já tam také souvislosti vidím, i když možná ne tak přímočaré... ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/11537] ← na komentář můžete odpovědět jak jsem ty vcerejsi prispevky psal, tak jsem byl nalitej, takze jsem mozna videl souvislosti, ktere tam treba ani nejsou. bezkernelovy system (exokernel) existuje, v podstate se exokernel prilinkuje k pozadovane aplikaci. asi fakt neco sepisu. ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/11538] ← na komentář můžete odpovědět fikus: ano, jedna firma v Montpelliere v Francii před 10ti lety licencovala (tehdy ještě non-GPL) Arachne, aby ji portovali na bezkernelový systém.. je to přesně jak popisuješ, aplikace v tom systému musely být přilinkované ke "kernelu - nekernelu" (tedy vlastně se vždy kompiloval nový image systému, tak se dá říct, že naopak šlo o ultra-mega-makrokernel - "všechno tam byl kernel", v podstatě :-). v praxi se to dělalo tak, že aplikace pro ten systém neměla funkci main (ta se přejmenovala) a nesměla (nebo neměla by mít) ani žádné globální proměnné. jinak header fajly zůstávaly, akorát implementace těch věcí v libc nevolaly jádro. byl jsem tam tehdy asi tři týdny a viděno dnešním úhlem pohledu, asi jsem tam měl zůstat déle... ledacos jsem se mohl naučit... ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/11539] ← na komentář můžete odpovědět co jsem se docetl, tak prave webove servery chteli delat takoveto exokernelove. webserver by v sobe mel kernel a cely vykon kompu by byl urcen jen pro ten webserverovy program. ★ [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné registrovat, stačí kliknout na + nebo - → [/-/11541] ← na komentář můžete odpovědět Hm, tak GNU/Linux snad dnes už není zrovna obskurní systém, ne? A souhlas s tím, že se má psát s GNU na začátku, bych si interpretoval tak, že to tak souhlasící jedinec bude opravdu psát:), nechápu tam logiku toho "přestože". Mimochodem, X11 přes síť jsem použil onehdy, když jsem měl podezření, že prohlížeč u mě zobrazuje blbě něco, co stejná verze na jiném stroji zobrazuje dobře (nepotvrdilo se), ale zase bylo to poprvé za 10 let používání X11. Nápověda: ve vlastním zájmu uvádějte u komentářů pouze funkční a dostupnou e-mailovou adresu.
Přezdívku, která je jednou spojená s konkrétní e-mailovou adresou, už nyní nelze bez zásahu
administrátora serveru spojit s jinou adresou. Uvedením neplatné e-mailové adresy si v budoucnu
znemožníte upload ikonky i možnost použít některé další chystané neanonymní funkce vázané na
uvedení platné e-mailové adresy. |
![]() |
| |
![]() |
|||||
| |||||