Srovnání dvou nedávných velkých skoků v kosmickém výzkumu

Nedávný první výstup čínského kosmonauta do otevřeného kosmu, z paluby čínské kosmické lodi a ve skafandru čínské výroby, byl jistě pozoruhodným úspěchem. Nicméně nepřinesl v zásadě nového: všichni víme, že silná centralizovaná vláda, která vyhradí dostatečně velké finanční prostředky na vojensky či polovojensky organizovaný pilotovaný výzkum kosmu, je schopná podobné věci realizovat. Faktem je, že zpoždění Číny za USA a Ruskem (SSSR) je v tomto ohledu více jak 40 let - obě velmoci realizovaly první výstup člověka do kosmu už v roce 1965 [en.wikipedia.org] - a to s použitím daleko méně vyspělé technologie obecně a informační a telekomunikační techniky zvláště.

Ačkoliv tuto skutečnost poněkud zastínil drtivý úspěch měsíčního programu Apollo, tak je zajímavé, že i když první (krátký a riskantní) výstup do volného kosmu podnikl ruský kosmonaut, tak NASA až do druhé polovny 70. let ve výstupech do volného kosmu jednoznačně vedla na celé čáře, a provozovala je v podstatě rutinně. Zajímavé je i srovnání z hlediska politického: v SSSR po krátkém technologickém náskoku získaném za Chruščovovy éry pod heslem "dohnat a předehnat" následovala pak po roce 1966 hluboká ekonomická i technologická stagnace a příklon k víceméně čistě vojensko-byrokratické formě organizace společnosti - v USA naopak krátce po prvním výstupu do kosmu došlo k bouřlivé liberalizaci, rozvoji různých studentských, pacifistických, ekologických a vůbec občanských hnutí, a zároveň i k bouřlivému rozvoji nových technologií. Jakou cestu si zvolí v téhle fázi Čína ?

Po technické stránce se věci nyní jeví tak, že Čína nyní plánuje pod názvem Tiangong 1 [en.wikipedia.org] vypustit malou (cca osmitunovou) kosmickou stanici se zřejmě dvěma průlezy pro připojování až dvou kosmických lodí Shenzhou současně. To by jim umožňilo provést nejprvé testovací automatické setkání lodi naložené zásobami s kosmickou stanicí, a posléze dlouhodobý pobyt kosmonautů, podobně jako to západní země spolu s Rusko provozují na ISS.

Online zdroje související se sobotním čínským výstupem do kosmu - článek na spaceflightnow.com, článek s embeded videi z výstupu na kosmo.cz a diskuze slashdot.org.

Média obecně věnovala daleko méně pozornosti jiné zprávě - a sice tomu, že jen asi den po čínském úspěchu dosáhla soukromě financovaná nosná raketa Falcon 1 firmy Space X konečně při celkově čtvrtém pokusu oběžnou dráhu (po třech více či méně neúspěšných pokusech, z nichž v posledních dvou došlo už jen k relativně zanedbatelným problémům, které se podařilo rychle identifikovat). Aktivity firmy Space X mají v médiích daleko menší ohlas, než např. propagace komerční kosmické turistiky nebo právě výše uvedených kosmických aktivit čínského totalitně-korporativního režimu: přitom je ale jasné, že ve chvíli, kdy přístup do kosmu začnou zajišťovat menší a střední soukromé firmy dojde ke značnému zvýšení efektivity, snížení nákladů, a šanci, že bude realizována spousta zajímavých a dobrodružných projektů...

Moje oblíbené srovnání zahrnuje éru polárních expedic, horolezeckých výprav a prvních dálkových letů na přelomu 19. a 20. století, která na rozdíl od rané fáze kosmonautiky ve 20. století přitom nebyla podmíněna miliardovými injekcemi ze státních a národních rozpočtů v řádech až jednotek procent HDP a kladla větší důraz na odvahu a iniciativu jednotlivce. Potřebujeme kosmonauty, kteří nebudou pouhými rozkazy doslova poslouchajícími dálkově ovládanými roboty - ale kosmonauty, kteří budou mít blíže k průzkumníkům jako byli Nansen [cs.wikipedia.org] nebo Amundsen [cs.wikipedia.org]. Absence rádiového spojení v reálném čase i možnosti okamžitého přerušení mise a více či méně okamžitého návratu na Zemi, které čeká kosmonauty ve větších vzdálenostech od Země, podle mě povede k tomu, že se tyto výpravy budou daleko více podobat dávným polárním či námořním výpravám a daleko méně rádiem řízenému cvičení vojenského letectva. Ovšem je třeba přiznat, že vydatným zdrojem financování Space X jsou samozřejmě i zakázky amerických státem financovaných institucí - ať už vojáků, nebo NASA...

Zpět k prvnímu bezchybnému letu Falconu 1 - online zdroje související s prvním úspěšným letem zcela původní soukromě financované kosmické rakety jsou například články na spaceflightnow.com a kosmo.cz nebo diskuze slashdot.org.

V neposlední řadě je zajímavé, že o vlastní pilotovanou kosmickou loď [www.astronautix.com] se kromě Číny a soukromého sektoru chystá vyvinout i další regionální a nízkonákladová kosmická velmoc - Indie. Zmínky v médiích se objevily i dříve, ale nyní se na netu objevily první náklady chystané malé dvoumístné kosmické lodi - zajímavé je zejména srovnání [www.astronautix.com] existujících ruských a čínských kosmickýmch lodí s chystanými projekty ruskými i plány USA/NASA, EU/ESA a Indie/ISRO, jejichž dokončení či alespoň testování je chystané ve zhruba stejném časovém horizontu, o kterém uvažují i Indové.

Poznámka autora: TečkaCZ představuje docela rozsáhlou všehochuť ze všech možných i nemožných oblastí lidské činnosti - použil bych souhrnné označení "intelektuální bulvár". A protože to dělám zadarmo, tak občas nestíhám reagovat na nejnovější dění ještě ten samý večer (nejlépe ve 3 ráno) - prostě na to občas nemám náladu. Ale to, že události komentuju trochu s časovým odstupem a nesnažím se konkurovat profi novinářům, mi zase umožňuje komentovat věci trochu z odstupu a hledat relevantní online zdroje, které jdou poněkud více do hloubky, než běžné novinářské zpravodajství. Kromě toho se snažím hledat i širší souvislosti a jít trochu nad rámec čistě technického popisu.