Graham Purchase: Anarchismus a Ekologie

• Komunita a ekologický region
• Princip bioregionální federace
• Anarchismus, teorie chaosu a metafyzika přírody
• Anarchosyndikalismus, technologie a ekologie
• Anarchismus, ekologie a lidská populace
• Anarchismus a sociální ekologie
• Anarchismus, feminismus a zelená revoluce
• Anarchismus a práva zvířat
• Mikrostatek, ekonomie a ekologie
• Divočina a lidská komunita
• Anarchismus a sebeobrana komunity
• Anarchistická společnost a její praktické dosažení

Knížka si dává velice záležet na tom, aby vykreslila anarchistickou utopii (myšleno pozitivně, ne kriticky - slovo utopie se bohužel stalo téměř nadávkou...) jako velice pozitivní, snadno realizovatelnou a pro každého přijatelnou vizi společnosti. V zásadě souhlasím se základní myšlenkou Grahama Purchase (kterou opakuje např. po Noamu Chomském), tzn. že anarchie je bezvýhradně prezentována médii hlavně jako negativní stav společnosti, něco škodlivého, nebezpečného, apod., zatímco ve skutečnosti je anarchie - neboli bezvládí - přirozený a žádoucí stav. Nicméně přestože názvy jednotlivých kapitol znějí velice lákavě, nedozvíme se v nich bohužel nic moc převratného. Hlavní význam knihy spočívá nejspíš v tom, že si lze udělat trochu obrázek "co dnes říkají anarchisté" - protože základ anarchistické teorie pochází z 19.století, kdy se dá datovat odštěpení anarchistů od demokratického mainstreamu, podobně jako u komunistické levice. Nejde ani tak o originalitu myšlenek, jako spíše o to, že ta či ona vize je prezentována jakožto možnost, se kterou anarchisté souhlasí.

Poměrně nudnou a nereálnou vizi předkládají anarchosyndikalisté - jde o jakousi alternativu všelidového vlastnictví, ovšem bez centrálního plánování. Trochu to připomíná komunistickou Jugoslávii, která přeci jen fungovala poněkud lépe, než RVHP (ovšem skončila výbuchem nacionalistického fašismu...) Podle mě by si anarchosyndikalisté měli prostudovat nějaké základní ekonomické teorie: je samozřejmě možné z kapitalismu odstranit ledacos, například anonymní kapitál, nadnárodní kapitál, instituci úroku, zisku nebo korporace, ale základní tržní zákony nabídky a poptávky jsou v podstatě přírodními zákony. Samozřejmě je vhodné přemýšlet o tom, jak přírodní zákony ošidit - zákony gravitace také "porušujeme" (samozřejmě v úvozovkách - jde o využití jiných přírodních zákonů, ne o porušení :-) - ovšem díky vynálezu letadel, balónů a raket, a ne díky tomu, že to někdo někde odhlasoval. Aniž bych chtěl možnost anarchistické utopie zpochybňovat, musí přijít se základními jednoduchými nápady, jak budou lidi řešit otázky majetku, soukromí, výroby, směny, apod. Komunity samy o sobě nic neřeší. Mám intenzivní pocit, že řada revolucí v historii stejně skončila tak, že pouze přejmenovala instituce stávající - anarchistická revoluce by podle měla být spíš postupným procesem shromážďování dílčích vynálezů zabraňujících zneužívání nebo jen pouhé koncentraci moci. Anarchosyndikalistická vize fungování průmyslu bez vlastníků je jednak naivní, jednak od základů špatná, protože špatný je všeobecně průmysl, masová výroba, pásová výroba, stálá pracovní doba, továrny, apod. Troufám si říct, že veskrze kapitalistický vynález mobilního telefonu vykonal pro osobození pracujících od otroctví stálé pracovní doby víc, než řada pravověrný anarchosyndikalistů :-) Nicméně nejsem proti - ale chci vidět konkrétní výsledky! Hlavním problémem je podle mě už více než sto let komunikace intelektuálů s dejme tomu ne-kreativně pracujícími lidmi - totiž hlavně reálná neschopnost intelektuálů zorganizovat společnosti efektivněji, než to dělá tupá mocenská byrokracie a jiné ještě horší elity. Obrat nastal až někdy v šedesátých letech, kdy se začaly stále častěji objevovat technologie, které jsou ve své podstatě osvobozující a "de-hierarchizující" (to jsem ale vymyslel hezké Slovo s velkým S, že ano :-) BTW, to co není hierarchické může být amorfní ? takže "amorfizující technologie" ? možná bych měl přijít s celou komplexní teorií lingvistické chaomyslnosti :-)

Když je řeč o anarchosyndikalistech, tak za povšimnutí stojí, že celé hnutí GNU je vlastně anarchosyndikalistický komplot - podařilo se mu vytvořit "výrobní prostředek", který nelze vlastnit. Není to obdoba spotřebních výrobků s omezenou životností a funkčností, které se snaží prosazovat dnešní korporace, ale pravý opak - zárodek samoreplikujících se výrobků, které mohou zničit celé dnešní pojetí ekonomiky, trhu, výroby a vlastnictví... nicméně, v roce 1994 o GNU slyšelo pouze pár akademiků. Dnes by tento pojem v jakékoliv knížce zmiňující anarchosyndikalismus určitě neměl chybět.

Kniha "Anarchismus a ekologie" vůbec neřeší jeden zásadní problém, který má samozřejmě nejen společnost ve stavu bezvládí, ale i běžná demokratická společnost - a sice jak zajistit, aby nedošlo k opětovnému vytvoření nežádoucích mocenských struktur. Anarchisté zřejmě předpokládají, že federace, syndikáty či komunity pověsí na lucernu každého, kdo by se snažil moc uchopit - mám ale takové neblahé tušení, že by s tím byla řada problémů. Spíš mi skutečně přijde, že jedinou šancí pro anarchii je postupně infiltrovat jazyk a technologii tak, aby převzetí moci bylo stejně těžce představitelné a všeobecně odsuzované, jako je dnes třeba vražda nebo krádež. Instituce jako vojenská služba, pracovní doba nebo daně by se v budoucnu měly stát stejně nepředstavitelnými, jako je dnes třeba otroctví nebo lidské oběti. Anarchisté se ovšem zdráhají spekulovat o fungování společnosti, která by tyto instituce neměla - spíš vezmou nějaké stávající instituce dnešní společnosti, obec přejmenují na komunitu, stát na federaci, peníze na kredity, za základní rozdíl prohlásí, že všechno se bude dělat dobrovolně a zdola nahoru místo shora dolu, ale ve skutečnosti vlastně lautr stejně jako dneska. Přičemž já bych spíš než přejmenovávání, což je v podstatě druh politické korektnosti bych navrhoval spíš jakousi radikálně politicky nekorektní verbální likvidaci těch prvků jazyka, které lze využít k manipulaci jednoho člověka druhým. Protože by biologicky a evolučně vzato šlo v podstatě o antivirový program - protože stát je vlastně jenom virus, něco jako plíseň parazitující na lidské společnosti - musí v sobě obsahovat vzorky virů, podobně jako lidský imunitní systém obsahuje antigeny, pomocí kterých identifikuje viry a bacily. Anarchistické ideologii se zatím docela úspěšně podařilo vyhnout tomu, aby ji nějaký mocenský systém zneužil jako svoji kamufláž, takže je docela dobrým "stavebním systémem", na který lze roubovat nové myšlenkové systémy a technologie zaručující svobodu jednotlivce... přinejmenším tohle slovo obstálo v evoluci myšlenkových směrů. Anarchisté nejen že nikdy nesouhlasili s tezí, že když se kácí les, tak létají třísky - anarchističtí teoretici dokonce často byli proti kácení lesů! (obrazně i v praxi). Ne každý anarchista je nutně antiglobalizačním výtržníkem...

BTW, v celé té knize není jediná zmínka o sociální evoluci, a to je podle mě chyba. I když samozřejmě - společenské změny lze plánovat i ve stylu "po nás ať přijde potopa", nestarat se o to, jestli budou trvalé, ale provést je prostě proto, že je chceme provést - prostě jako náhodnou mutaci... s vědomím, že to je permanentní proces, že společnost, která se zbaví státní moci, je odsouzena nečině přihlížet, až se zase objeví někdo, kdo moc uchopí. Ovšem mě je sympatická představa, že se objeví "antimocenské antivirové prostředky", které budou natolik zábavné, zajímavé, užitečné a vůbec sexy, že si je společnost po zániku státu nějakým způsobem udrží, a zabrání i vzniku nových států (nebo nedej bože dokonce totalitních systémů) i později v budoucnu... asi tak jako dnes už bychom byli asi poměrně imuní třeba proti náboženským válkám, dejme tomu. Kromě toho je ale potřeba vzít v úvahu, že opravdovou anarchistickou revoluci je možné provést v podstatě jen jednočleně, jako individuální osobní mutaci, a prostě čekat, jestli bude úspěšná a "nakažlivá", nebo jestli se ukáže jako slepá ulička. I této myšlence se dnešní anarchisté zatím vyhýbají...

Autorovi lze dále vyčíst nedostatek fantazie nebo třeba jen technické a sociální představivosti. Vůbec, řekl bych, že typický anarchista 20.století se asi moc nezajímal o počítače či genetiku, a taky moc nečetl sci-fi. Některé úvahy - například o soběstačných městech, ve kterých budou ulice pro auta nahrazeny zahradami :-) - se sice čtou krásně, ale doporučoval bych je podložit konkrétními výpočty. Pravděpodobně by to nešlo, i kdyby se v takovém městě všichni stali vegetariány :-) Za všeobecný problém pokládám to, že anarchisté obecně pokládají technologii - s výjimkou té všeobecně pochopitelné, jako jsou třeba vlaky a telefony :-) - za něco podezřelého, co je určené k ovládání druhých. To ale není pravda - technologie může svobodu omezovat i zvyšovat, může být parazitická i symbiotická. Musíme si uvědomit, že auta jsou v dnešní podobně vlastně nebiologičtí kovoví parazité, zatímco počítače nebiologičtí křemíkoví parazité - při definici "parazita" je potřeba vzít v úvahu třeba to, jestli nějak pomáhá nebo škodí hostitelskému organismu, z tohoto hlediska jsou auta škodlivý parazit a počítače pak spíš něco jako droga. Naproti tomu technologie stavění domů nebo třeba technologie pro lety do vesmíru je symbiotická, protože lidem pomáhá přežít v prostředí, kde by bez ní přežít nemohli.

Tohle všechno se v knize Anarchismus a ekologie nedočtete, protože zcela ignoruje anarchoevolucionismus - což je důležitý postmoderní směr, který jsem při psaní této recenze právě teď vymyslel :-)))) (Ovšem při jeho rozvíjení je třeba dát pozor, aby náše mluva neonemocněla rakovinou, tzn. nepodlehla zhoubnému bujení nových koncepcí a pojmů...)

Anarchistické ideály je třeba brát s nadhledem - nejde ani tak o to, jestli je taková společnost možná - od toho je to utopie - ale spíš o to, zda bychom v ni chtěli žít místo té současné - moje odpověď zní "rozhodně ano" - a o to, jestli ji chceme dosáhnout za každou cenu, tzn. za cenu násilí, omezení lidských práv, apod. Já tedy rozhodně ne - a s výjimkou individuálních nihilistických anarchoteroristů v 19.století projevovali anarchisté vždycky odpor k násilí, a všeobecně pak odpor k jakýmkoliv revolučním institucím, centrálně organizované a plánované revoluci, "diktatuře proletariátu" i jakékoliv jiné diktatuře. Anarchismus rozhodně není žádné "hnutí směřující k potlačení lidských práv a svobod", jaké zakazují české zákony - naopak, jde o jediný myšlenkový směr, který si troufá jít dál, ještě za hranice demokracie (neboli "vlády většiny"). Jakékoliv ne-anarchistické alternativy k demokracii mohou nabídnout buď méně svobody, nebo méně rovnosti než demokrace. Za pozornost stojí např. zmínka v renzované knize o tom, že "během anarchistické revoluce nesmějí přestat jezdit vlaky a fungovat telefon".

Když už jsme nakousli vlaky, auta, linux, anarchosyndikalisty, fungování telefonů během anarchistické revoluce, apod., tak nabízím několik odkazů:

• článek na Root.cz s názvem Linux řídí české vlaky - osobně pokládám Linux za maximálně anarchistický projekt, v tom nejlepším slova smyslu. Vztah anarchistů (a zvláště anarchosyndikalistů a ekologicky uvažujících anarchistů) k železnici je vůbec pozoruhodný - přesto, že jde o projev silné centralizace, a o technologii, která minimálně ve fázi své výstavby vyžadovala silnou intervenci ze strany státu, nedá většina anarchistů na vlaky dopustit, a zmiňuje je jako pozitivní vzor i Graham Purchase ve své recenzované knize. Skutečně - nabízí větší svobodu vlak, nebo automobil ? Pokud jste stejně jako já procestovali větší kus světa vlastním nebo půjčeným autem, letadlem, vlakem i autobusem nebo stopem, pak určitě budete souhlasit s názorem, že vlaky umožňují pozoruhodný stupeň svobody pohybu: i když pomineme ekologické a finanční nevýhody vlastnictví auta, zjistíme, že v mnoha případech představuje značné omezení nutnost vrátit se k autu, jako k výchozímu bodu; automobil se tak stává vlastně přítěží. V případě leteckých přesunů po světě je zase daní za rychlé cestování nutnost plánovat odlet z konkrétního místa dlouho dopředu - většinou už v době, kdy cestujete tam. Velice svobodný autostop je typickým příkladem parazitní, nikoliv symbiotické strategie, a po pravdě řečeno, je vhodný pouze zejména pro meditující budhistické mnichy, připravené během hodin čekání na stopu odevzdaně zemřít chladem, hladem a nudou. Zkrátka když se nad tím zamyslíte, zjistíte, že opravdová svoboda pohybu jednotlivce v podstatě existuje pouze na kontinentech s hustou železniční sítí, tzn. např. v Evropě a v Indii...

• internet sám o sobě představuje značně decentralizovaný a federalizovaný (=rostoucí zdola nahoru) systém, ovšem na bezdrátové sítě označované jako WiFi - v Praze a dalších českých městech je to hlavně rychle se rozvíjející CZfree.Net - sedne označení "anarchistická technologie" snad nejlépe. Dosah jednotlivých uzlů WiFi sítí je v podstatě omezen přímou viditelností, a to po dlouhé době, kdy masová media vedly k větší a větší centralizaci, zvyšuje zase jednou význam regionálních komunit. Díky WiFi zjistíte, kdo z vašich bezprostředních sousedů je také internetový fanatik, a díky této decentralizovanosti a komunitnímu charakteru možná během pár let dojde k celkovému potlačení významu centralizovaných telekomunikačních sítí. A protože charakter komunikačních sítí vždycky hrál klíčovou roli v celkovém uspořádání společnosti, možná je dnes klíčem k realizaci anarchistických snů o svobodnějším světě právě rozvoj free software a komunitních bezdrátových sítí...

Tématu anarchismu se věnuji též v jednom starším článku na TečkaCZ.

Abych shrnul svůj názor na recenzovanou knihu a předchozí generaci anarchistů obecně: nedomnívám se, že anarchistická společnost se vytvoří tím, že že se o ní budou vést nekonečné debaty. Vznikne jedině tak, že se anarchisticky uvažující komunity a jednotlivci ukážou v evoluci lidské společnosti jako životaschopnější alternativa, než mocenské struktury. Soutěž už začala, takže hurá do toho - jdem přežít !

Kolega Giuseppe (zřejmě v záchvatu zhulenosti) přelepil obálku recenzované knížky moji vizitkou, díky čemuž vám místo obálky knihy Anarchismus a ekologie můžu prezentovat pouze knihu Anarchismus Arachne Labs :-)