Nepřesnosti v reportáži o Půl miliardy na most pro medvědy

Dne 14.5. byla ve hlavním zpravodajském pořadu „Televizní noviny“ odvysílána reportáž o „Půl miliardy na most pro medvědy“. Na základě telefonického rozhovoru s vaším redaktorem Jiřím Veselým vyšlo najevo, že máte problém najít pro vysílání pozitivní zprávy. Dovoluji si proto upozornit na některé nepřesnosti, kterých jste se dopustili a na silně potlačené pozitivní prvky, které téma velkých šelem nabízí, píše Miroslav Kutal, koordinátor hnutí Duha Olomouc a programu ochrany velkých šelem v ČR.

1. Přechod v Jablunkovské brázdě se neplánuje jen pro medvědy, ale pro všechny velké šelmy (vlk, rys, medvěd), které v Beskydech trvale žijí a bude pochopitelně využíván dalšími velkými savci i menšími živočichy. Je pravda, že i bez přechodu jsou zvířata schopna samotnou cestu přejít. Některá však intenzivní automobilová doprava zcela odradí, jiná mohou skončit pod koly aut. Výstavbou přechodu dojde eliminaci střetu všech volně žijících živočichů s vozidly, čímž se zvýší bezpečnost silničního provozu. Jednoznačně pozitivní zpráva.

2. Po dokončení bude přechod teprve druhou nebo třetí dokončenou stavbou „zeleného mostu“ v ČR (v současnost stojí v ČR jediný u Lipníka nad Bečvou, další jsou v plánu). Jde o trend běžný nejen všude v západní Evropě, ale například i v Chorvatsku nebo Polsku. Zde na Jablunkovsku je stavba nanejvýš potřebná, protože silnice I/11 procházející přes Jablunkovskou brázdu proťala tradiční migrační cestu velkých savců mezi Moravskoslezskými a Slezskými Beskydami. Realizací přechodu bude migrační trasa obnovena. Opět jednoznačně pozitivní zprava.

3. Není pravda, ze medvědy na Jablunkovsku nikdo neviděl. Přímo u Jablunkova na zmiňované silnici I/11 byl sražen medvěd v roce 1996. Od té doby shromáždilo Hnutí DUHA a Správa CHKO Beskydy desítky záznamů o výskytu medvědů v celých Beskydech a navazujících pohořích včetně Jablunkovska. Naposledy na podzim byl v Dolní Lomné zaznamenán výskyt 1-2 medvědů. Kolik zvířat je ročně sraženo na silnici nebylo zmíněno (nikdo to přesně nezaznamenává) proto jen informace o 14 sražených lidech vyvolává falešný dojem, že stát věnuje nadměrnou péči o zvířata na úkor vlastních občanů.

4. Není korektní ptát se občanů na účelnost „přechodu pro medvědy“ bez představení širších souvislostí (viz výše a níže), stejně jako postavit nosné téma reportáže „nikdo tu medvěda neviděl“ na výpovědích několika náhodných jedinců. Ne že by názor a zkušenosti občanů nebyly důležité. Je ale třeba zmínit, že medvěd (jako většina savců ) je převážně zvíře se soumračnou a noční aktivitou. Navíc velké šelmy jsou zvířata daleko plašší než jiní savci a vyskytují se přirozeně mnohem nižších hustotách než třeba lišky nebo spárkatá zvěř a není tedy nic zvláštního na tom, že se místní občané s medvědy běžně nesetkávají. V reportáži jsou použity záběry synantropních medvědů ze Slovenska a s politováním je konstatováno, že u nás bychom podobné záběry nepořídili. Tito tzv. synantropní medvědi se chodí krmit na odpadky u kontejnerů a mohou byt lidem nebezpeční. Přesto i na Slovensku je takových medvědů menšina a my můžeme být jen rádi, že u nás se dosud vyskytují jen medvědi s přirozeným plachým chováním a nebezpečí konfliktu s člověkem je tak minimální. Tedy také pozitivní zpráva.

5. Informace o tom, že zelený most bude stát půl miliardy korun pravděpodobně není přesná. Podle našich informaci se melo jednat o částku menší než poloviční. V každém případě, pokud veřejnost nedostane pro srovnání ceny, jaké se pohybují ve stavebnictví, může divák nabýt dojmu, že je stavba neúměrně drahá. Ve skutečnosti půl miliardy korun se rovná ceně za pouhý 1 km dálnice. To že jsou dálnice (i zelené mosty) v ČR dokonce dražší než v západní Evropě je však zcela samostatný problém – jednoznačně negativní, ale v reportáži nebyl prostor se mu hlouběji věnovat a v kontextu celé zprávy pak vypadá, že státní peníze rozhazují ochránci přírody.

6. O stavbě zeleného mostu se nerozhodlo někde v Praze na Ministerstvu životního prostředí mimo místní dění, ale v procesu EIA při posuzování vlivu průmyslové zóny v Nošovicích na životní prostředí. Byla to jedna z podmínek, která měla kompenzovat nárůst dopravy související s otevřením automobilového závodu Hyundai. Následně byl závazek přijat i do tzv. „Deklarace porozumění“ uzavřenou mezi společností Hyundai, Moravskoslezským krajem, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Agenturou na podporu investic a podnikání CzechInvest a občanskými sdruženími zabývajících se ochranou přírody (o. s. Beskydčan, Děti Země, Ekologický právní servis a Půda pro život). Paradoxně Ministerstvo životního prostředí nebylo vůbec součástí této dohody a nad přípravou přechodu převzalo odborný dohled až následně. Pozitivní na případu je, že se naplňuje dohoda státu a občanů. Upřímně řečeno, zatímco co v Hyundai se má brzy spustit provoz, na přechod přes Jablunkovskou brázdu se ještě nerozběhlo žádné správní řízení. Pokud by tedy Vaše reportáž měla obsahovat spor, bylo by jistě zajímavé zjistit, proč se realizace záměru přechodu nad dálnicí tak zdržuje.

Bohužel, reportáž tak jak byla odvysílána nevyzdvihuje žádné ze zmiňovaných pozitiv a je postavena na zdánlivé absurditě celého záměru. Je zesměšněna dlouhodobá snaha ochránců přírody navrhovat při výstavbě dálnic prvky, které zmírňují negativní dopad dálnic a rychlostních komunikací na životní prostředí - přírodu i lidskou společnost. Pro zachování objektivity vašeho vysílání nestačí, že v několikasekundových prostřizích dostali slovo představitelé Správy CHKO Beskydy a MŽP, když je tón reportáže postavený zcela opačně a vnucuje divákovi předem názor o zbytečné investici. Nejen podle našeho názoru by bylo solidní uvést celou záležitost na pravou míru. Nebráníme se případné spolupráci v tématu velkých šelem. Další informace o naší práci nalezne na www.selmy.cz, články a tiskové zprávy přímo k tématu migračních koridorů na Jablunkovksu najdete ZDE ZDE

S pozdravem,

Mgr. Miroslav Kutal koordinátor Hnutí DUHA Olomouc a programu ochrany velkých šelem v ČR