TečkaCZ - Hubbleova konstanta není tak docela konstatní

POZOR! Tento článek byl naposledy aktualizován před více než dvěma lety!

Je možné, že následující stránka obsahuje odkazy, které dnes již nejsou funkční, nebo že některé informace uvedené v tomto článku se v průběhu času ukázaly jako prokazatelně chybné. Pokud jakoukoliv podobnou závadu zjistíte, tak neváhejte napsat co nejpřesnější popis závady do veřejného komentáře pod článkem: redakce TečkyCZ nové komentáře neustále sleduje, a to i pod těmi nejstaršími články. V celé řadě případů lze chyby snadno opravit - např. se stává, že video na YouTube bylo smazáno a znovu nahráno pod jiným id. V jiných případech někdo zase zakáže embedovaní videa, která přitom existuje ve více kopiích, nebo se z webu ztratí stránka umístěná na negarantovaném freehostingu, zatímco původní autor stránek si mezitím zaregistruje vlastní doménu, atd.

Děkujeme všem, kteří pomáhají opravovat chyby ve starších webových stránkách a udržují tak Internet naživu - redakce TečkyCZ.

Hubbleova konstanta není tak docela konstatní

Pokud by náhodou někoho z vás, kdo dosud žil ovlivněn nějakým čítankovým popkulturním zhuštěním kvantové teorie, bývalo překvapilo, že neutrina mají hmotnost, tak vás jistě zaujme i nedávný vývoj týkající se diskuzí o tom, zda používáme správnou hodnotu tzv. Hubbleovy konstanty [cs.wikipedia.org].

Na začátku všeho byla 6. srpna 2006 zpráva, že vesmír je větší, než jsme si mysleli [spaceflightnow.com]. Celá zpráva byla prý postavena na nezávislém přeměření vzdálenosti galaxie M33, která proběhla pomocí zcela nové metody, jejíž vývoj trval 10 let, a která - překvapivě - nepředpokládala, že Hubbleova konstanta je kontantní. Ukázalo se, že galaxie M33 je zřejmě o 15% dále od země, než jsme si dosud mysleli. Tím pádem chyba v dosavadních odhadech vzdálenosti logicky vede i k přehodnocení velikosti Hubbleovy konstanty, a to pak zase vede k přehodnocení velikosti známého vesmíru.

Již 8. srpna se ale objevily zprávy, že orbitální observatoř Chandra, operující v rengenové oblasti elmg. spektra provedla ještě jiné nezávislé [spaceflightnow.com] přeměření [www.spacedaily.com] velikosti Hubbleovy konstanty - a její dosud akceptovanou velikost potvrdila. Metoda není na uvedených webech (zaměřených spíše na populárizace kosmonautiky a astronomie) přesně popsána, ale je založena na "kombinaci pozorování observatoře Chandra v rentgenové části spektra s rádiovým pozorováním vzdálených galaxií". Chyba ve výsledcích je údajně maximálně... 15%.

Celá záležitost je opravdu zajímavá i z toho hlediska, že celá řada soudobých kosmologických objevů, které jsou laické veřejnosti předkládany k věření tradičním stylem "věci se mají tak a tak - ve vesmíru je tolik a tolik "temné hmoty", tolik a tolik "temné energie", atd. - je se spolehlivou znalostí přesné velikosti Hubbleovy konstanty velice úzce spjata. Jenže přesné měření velmi vzdálených objektů (ani ne tak blízkých hvězd, jako spíš blízkých galaxií) je zjevně i dnes ještě záležitostí poměrně značné alchymie.

Laboratoř Chandra byla mimochodem pojmenována ne podle ruského označení pro splín, ale podle indického fyzika Venkaty Ramana Chandrasekhara [cs.wikipedia.org] (vyslovuje se Čandrasekara) - Einsteinova současníka a nositele Nobelovy ceny za rok 1930 za tzv. Ramanův jev [cs.wikipedia.org]. My, kteří jsme informace o okolním světě hltali v 80. letech 20. století, si energetický rozdíl kvantových hladin v atomech dané látky spojujeme spíše s fénoménem laseru, tedy zdroje koherentního světla - ale docela by mě zajímalo, jestli má tenhle jev nějakou vzdálenou souvislost s nedávno objevenou možností změny vlnové délky i u nekohorentního světla...

Celý problém se tak v souladu se Stopařovým průvodcem po Galaxii (mám na mysli onu pětidílnou knihu - ne nedávno zfilmovaný první díl) stal Problémem Někoho Jiného (PNJ) a 22. září 2006 si můžeme přečíst článek Super supernova porušila pravidla [www.osel.cz] - o případu supernovy, hmotnost jejíž původní hvězdy byla mnohem vyšší než je tzv. Chandrasekharova (čí jiná ?) mez (cca 1.4 násobek hmotnosti našeho Slunce).

Inu - Internet umožňuje prožít určité dobrodružství poznání i nám polovzdělaným plebejcům: a nejde jen o dobrodružství při objevování volně stáhnutelného porna, warezu, nebo třeba registračních klíčů pro Windows. Jenom kdybychom se s touhle možností dokázali naučit zacházet i jinak, než tak, že budeme jeden pro druhého programovat internetové obchody se vším možným i nemožným... a přehazovat si mezi sebou odpovědnost za administraci serverů jako horkou bramboru (což je tedy "dobrodužství", které většinu času řeším já).

Moje nabídka sestavení invazního studijního týmu zkrachovalých vysokoškoláků, kteří by se pokusili dostudovat nějakou zajímavou vysokou školu stále ještě trvá (zatím jsem našel jediného zájemce - ale ten se přihlásil na FJFI - a to je na mě zatím pořád přeci jenom ještě příliš silný kafe... navíc mám na mysli spíš invazní studijní tým složený z mých nedostudovaných vrstevníků - pokud ještě nějací kolem nás jsou, a dálkovou formu studia...).

Nápověda: ve vlastním zájmu uvádějte u komentářů pouze funkční a dostupnou e-mailovou adresu. Přezdívku, která je jednou spojená s konkrétní e-mailovou adresou, už nyní nelze bez zásahu administrátora serveru spojit s jinou adresou. Uvedením neplatné e-mailové adresy si v budoucnu znemožníte upload ikonky i možnost použít některé další chystané neanonymní funkce vázané na uvedení platné e-mailové adresy.