TečkaCZ - Jak akumulovat energii: část 1. kondenzátory místo baterií

POZOR! Tento článek byl naposledy aktualizován před více než dvěma lety!

Je možné, že následující stránka obsahuje odkazy, které dnes již nejsou funkční, nebo že některé informace uvedené v tomto článku se v průběhu času ukázaly jako prokazatelně chybné. Pokud jakoukoliv podobnou závadu zjistíte, tak neváhejte napsat co nejpřesnější popis závady do veřejného komentáře pod článkem: redakce TečkyCZ nové komentáře neustále sleduje, a to i pod těmi nejstaršími články. V celé řadě případů lze chyby snadno opravit - např. se stává, že video na YouTube bylo smazáno a znovu nahráno pod jiným id. V jiných případech někdo zase zakáže embedovaní videa, která přitom existuje ve více kopiích, nebo se z webu ztratí stránka umístěná na negarantovaném freehostingu, zatímco původní autor stránek si mezitím zaregistruje vlastní doménu, atd.

Děkujeme všem, kteří pomáhají opravovat chyby ve starších webových stránkách a udržují tak Internet naživu - redakce TečkyCZ.

Jak akumulovat energii: část 1. kondenzátory místo baterií

Slashdot upozorňuje [hardware.slashdot.org] na zprávy o vývoji superkondenzátorů na bázi nanotrubic. [www.sciencentral.com]

Článek obsahuje poněkud orwellovský sub-nadpis "Minulost je budoucnost" - s poukazem na skutečnost, že princip kondenzátorů lidstvo zná už téměř 300 let. Podle tohoto článku bude superkondenzátor postaven na principu trubic 30000x tenčích, než je lidský vlas. Tato technologie by mohla nahradit klasické baterie, masově produkované v miliardových sériích a dodávané ekologicky nezodpovědným koncovým spotřebitelům, skrze které dochází ke kontaminaci půdy jedovatými chemikáliemi, jako je třeba kadmium.

Co člověka okamžitě napadne je možnost, že nanotechnologické materiály se ukáží nějakým svým vlastním, zcela novým a neotřelým způsobem nebezpečné pro životní prostředí. Na druhou stranu - zatím jediné, co si dovedu představit, je že by rozsáhlá celková plocha povrchu grafitových nanotrubic mohla fungovat na podobném principu, na jakém funguje např. aktivní uhlí (což je mimochodem v podstatě také nanotechnologický materiál, navíc přírodního původu - setkal se s ním každý, kdo někdy řešil svoje zažívací potíže pomocí tablet s tzv. živočišným uhlím).

K dispozici je i článek v češtině pod názvem Kondenzátory z nanotrubek nahradí akumulátory [www.techblog.cz], navíc publikovaný už daleko dříve (už v únoru 2006).

K zmatení pojmů dále přispívá, že pojem ultrakondeznátory se dnes používá i pro běžně dostupné průmyslově vyráběné kondenzátory s velkými kapacitami [www.maxwell.com] - např. až 2500 či 2600 F (faradů). Už v roce 1957 si General Electric nechal patentovat kondenzátor s porézní uhlíkovou elektrodou. Jejich nevýhodou je údajně desetkrát až dvacetkrát menší kapacita v poměru k hmotnosti (3 až 5 Wh/kg). K zvýšení energetické hustoty by ale měly přispět právě nanotechnologické postupy. Nevýhodou zůstává, že vzhledem k nízkým rozměrům budou nanotechnologické superkondenzátory schopné dodávat maximální napětí pouze asi 2.5V.

Zda s tématem souvisí také zpráva, že NEC má baterie schopné se nabít za 30 sekund [www.cdr.cz], to se z tohohle článku vyčíst nedá - ale každopádně na Slashdotu se už objevily fotografie vybuchlých notebooků... (tam šlo ovšem nejspíš o přetížené klasické baterie.. :-)

Celá řada diplomových a bakalářských prací na téma akumulace energie byla zadána na Vysokém učení í technickém v Brně na Ústavu elektrotechnologie. [147.229.68.79]

Nápověda: ve vlastním zájmu uvádějte u komentářů pouze funkční a dostupnou e-mailovou adresu. Přezdívku, která je jednou spojená s konkrétní e-mailovou adresou, už nyní nelze bez zásahu administrátora serveru spojit s jinou adresou. Uvedením neplatné e-mailové adresy si v budoucnu znemožníte upload ikonky i možnost použít některé další chystané neanonymní funkce vázané na uvedení platné e-mailové adresy.