CATO kritizuje DMCA

CATO institute [cato.org] je tzv. konzervativní (resp. v americkém pojetí "libertariánský" - tedy z našeho evropského úhlu pohledu nepochybně klasicky pravicový a ekonomicky liberální) think tank. Je pojmenovaný podle tzv. Catových dopisů [libertyfund.org] - 144 dopisů z let 1720 až 1723, které publikovali angličané John Trenchard a Thomas Gordon a pojmenovali podle římského republikána Cata mladšího. Jde tedy zřejmě o něco jako "Sebrané svazky marxismu-leninismu" - akorát v konzervativních barvách.

DMCA [en.wikipedia.org] znamená Digital Millenium Copyright Act. Jde o současné americké pojetí copyrightu - tedy zřejmě o nejdrakoničtější zákon týkající se ochrany autorských práv v historii lidstva (snad s vyjímkou náboženských norem zakazujících např. překlad Bible z latiny do evropských jazyků - středověk - nebo (údajně) překlad Koránu z arabštiny do ostatních jazyků - současnost).

Nicméně - o čem je tento článek. Shrnul bych to obligátní formulací, že na Slashdotu napsali [yro.slashdot.org], že CATO institute napsal [cato.org], že důsledky DMCA jsou perverzní.

No, nerad bych nakonec skončil jako pravicový konzervativec amerického střihu :-) (a už vůbec ne jako tzv. neokonezervativec nebo "jestřáb" - když už, tak bych byl liberatarián, kdybych někdy musel být pravičák... raději ale říkám, že dělení na levici a pravici je překonané). Ale podobně jako Jan Čulík se musím distancovat [blisty.cz] od různých podob české zapšklé, zatuchlé až zapáchající pseudopravice, dílem neobolševicky umakartové a dílem neofašisticky bakelitové. Když už konzervativismus, tak aspoň vznešený, britský, anglosaský - s úhledně ostříhaným živým plotem kolem anglického trávník, s šálkem dobrého čaje u plápolajícího krbu a mlhou za okny. A když už radikalismus a liberalismus - tak rozhodně anarchistický, surrealistický, kyberpunkový, postmoderní, enviromentální, feministický, a nebo rovnou GNU.

V současnosti se dá očekávat, že protiamerické nálady budou sílit [blisty.cz]. Já si myslím, že je to škoda - protože staré dobré USA byly postavené na některých zajímavých hodnotách. Byl to zajímavý, cca 200 let trvající sociální experiment. Dnes je tomuto experimentu konec. To, co bylo inspirativní, byla pre-DMCA Amerika a některé její rysy - ne tahle země: s tím jaké zákony přijímá, a s tím, co provádí v Iráku. A nebo ještě jinak: na USA je zajímavé skoro všechno - kromě samotného federálního státu, kteří obyvatelé té země vytvořili a provozují. Většina inteligentních Američanů jako by se od svého státu a jeho chodu během posledních asi tak sto let zarputile distancovala... a podle toho to teď dopadá.

Na svém včerejším článku [teckacz.cz] tedy v zásadě trvám - nikdo by neměl mít přirozené, Bohem či státní mocí garantované právo živit se nadosmrti showbusinessem a mít zaručenou provizi za každého jednotlivého diváka a posluchače. Pokud vzniknou technologie, které nějakým způsobem zpoplatňování obsahu umožňují, tak proč ne - ale tyto technologie musí být založené na tom, že bude jednodušší a zábavnější je využívat dobrovolně, než je obcházet - a ne na tom, že se za ně postaví autorita státní moci. Jak jsem psal včera - možná jsou určité věci, na které stát potřebujeme, a možná ne. Já doufám že ne - ale nedokážu to nijak vědecky zdůvodnit nebo právnicky dokázat. Je to jenom můj pocit. Ale jsem si poměrně hodně jistý, že Evropa by si měla dát pozor na zákony typu DMCA, a že bychom se měli držet vlastního, Evropského pojetí "fair-use" u copyrightovaných děl: který v zásadě znamená, že když někomu stojí za to vytvořit kopii nějakého díla zadarmo, nezištně, tak je to fair-use, a tečka.

Jinými slovy: CD za 500 Kč nebo DVD za 1000 Kč, které navíc nesmím zkopírovat, si prostě nekoupím. CD nebo DVD za 100 Kč, na kterém by navíc bylo výslovně napsané, že autorovi (bezplatné) pořizování kopií nevadí, bych si klidně koupil. A třeba bych tu kopii ani nepořídil - nebo maximálně tak v rámci rodiny a nejužšího okruhu známých. Protože přece za tu stovku vím, že si to může dovolit koupit každý... a nebudu cítit žádnou zvláštní solidaritu s tím, kdo si to dovolit nemůže.

Update těsně po zveřejnění první verze: S tématem úzce souvisí i otázka, zda Američané dají přednost DRM před ochranou životů či národní bezpečnosti. Cituji hned první komentář: "Copyright holders" don't give a fuck about anything but themselves.

Jenom bych podotkl, že to, proti čemu bojujeme, není copyright jako takový - ale spíš rozšíření či redefinice pojmu "fair use". Copyright jako takový je v podstatě dobrý. Absurdní je až upřednostňování autorských práv nad ostatní občanská práva a svobody, nebo převod autorských práv na korporace a jejich trvání např. i po smrti autora.