Bezmasá anglická snídaně

Samozřejmě nepůjde o vegetariánské jídlo dle definice "vegetariánství", kterou jsem zažil například v Indii. Tam na jednom nádraží, tuším v Kalce, nabízeli "vegetarian" a "non-vegetarian" menu, které se lišilo pouze v jediném bodě - přítomnosti vejce natvrdo. U "non-vegetarian". Takže jejich definice odpovídá spíš našemu pojmu "vegan" - to je mi ale srdečně jedno - já koneckonců vůbec nejsem vegetarián, já jsem se akorát konečně rozhodl nejíst maso, které je masově vyráběné v koncentračních táborech pro zvířata. (Jestli chcete někdo prodat kuře, které se popelilo někde na vesnici na dvorku, místo aby bylo zavřené v kleci ve fabrice a pak uvařené a vykuchané zaživa, sem s ním... :-).

Zpátky k bezmasé anglické snídani: stejně jako jeptišky určitě ledaskdy sáhly k nějaké náhražce partnera, my musíme sáhnout k náhražce masa. Použít lze ledacos, mě se (chuťově, ne vizálně) osvědčil uzený Tempeh. Jde o jakési slisované cosi, mj. i sojové boby. Oč nevábněji to vypadá, o to lépe to chutná (na rozdíl např. od výrobků firmy Klaso, které sice barevně a tvarově připomenou skutečný salám nebo skutečnou sekanou, ale co je to platné, když to chutná jako směs pilin a strouhanky). Uzený Tempeh (zatevený v igelitu) se obvykle dá sehnat v prodejnách zdravé výživy, ale tím se nenechte zmást - viz způsob přípravy :-)

Tempeh se nakrájí na nudle zhruba velikosti malých párečků a osmaží/podusí na krájene cibulce alespoň tak dlouho, aby se na něm udělala dostatečně nezdravá kůrčička, aby nám to vůbec nějak chutnalo, pak ho dáme stranou (někam kde nevystydne). Ke zbytku osmažené cibulky můžeme přidat například neosmaženou cibulku a česnek nakrájený na malé kousky, a smíchat to s "baked beans" - fazolemi s rajsou omáčkou z plechovky, které mají v každé samoobsluze. Okořeníme majoránkou a pepřem, počkáme až to zhoustne a taky odložíme (asi rovnou na talíř, který případně jako správní angličtí kuchtíci nahřejeme :-). V závislosti na počtu dostupných pánví které chceme ušpinit pak paralelně ("fry baked_beans & fry eggs") nebo sekvenčně ("fry baked_beans ; fry eggs") osmažíme ještě volská oka (vegani mohou tento krok přeskočit - "if [ -f eggs ]; then fry eggs; fi;" ). Servírujeme s čerstvým pečivem s máslem, dogmatici případně s anglickými toasty :-)

Pokusné osoby shledaly takto připravenou pseudoanglickou snídani poživatelnou :-) (Samozřejmě, o uspokojivosti sexuálního života jeptišek lze taky pochybovat, ale třeba z toho mají zase nějaké jiné výhody, co my víme, když jsme to nezkusili... :-)

Mimochodem, pokud vám někdy připadala některá bezmasá jídla servírovaná hnutím Haré Kršna např. na většině rockových festiválů mírně řečeno chuťově podivná, tak vězte, že rituální způsob přípravy obětního pokrmu (prasádam) Kršnovskými kuchaři prý zakazuje - ochutnávání během přípravy (!!!). Není divu, že vaření se u nich stává uměním, které se ne vždycky povede - je to trochu jako malovat naslepo nebo jamovat s lidmi, kteří hrají za dveřmi. Hnutí Haré Kršna tímto způsobem podle mě nedělá úplně nejlepší reklamu bezmasé kuchyni - stejně jako ji nedělá tragická nabídka většiny českých hospod, která většinou zahrnuje "smažený sýr vs. smažený hermelín". Z takovýchle případů vzniká pomýlený "asketický image", který většinová společnost přisuzuje řadě lidí, kteří něco dělají jinak - přičemž často nejde ani tak o askety, kteří si zoufale odpírají X, ale spíš o fajnšmekry, kteří příšli na to, o kolik je lepší místo X vyhledávat Y. Ve společnosti existuje příkladů celá řada - v zásadě si nenechte vnutit představu, že pokud něco děláte jinak než většina (používáte Linux, nejíte maso, nevlastníte auto, nekoukáte se každý den na televizi...), že si něco odpíráte - naopak, máte větší nároky na kvalitu života, než průměrná populace, a vysmívat byste se měli vy jim - ne oni vám...