Včera v noci jsem se pod vlivem sobotních zážitků uchýlil k poměrně patetickému chvalozpěvu o svobodě a odvaze - no, co se dá dělat, už je to venku, a pár lidí mi psalo že se jim to líbí, tak co :-) Nejen ironií grafoman je živ.

Můžete se mrknout na všechny moje fotky ze sobotní akce. Kdo vydržel až do neděle, má můj obdiv.

Ještě k té duze... uvědomuju si, že to bylo hodně spirituální a mystický. My už ve chvíli kdy se duha objevila byli bohužel na odjezdu (využili jsme přiležitosti, fakt jsme byli zmrzlí...), ale duha jela s námi, a o kousek dál na dálnici byla neuvěřitelná - duha jela s námi, byla dvojitá, a my byli v podstatě v ní - promítala se na krajinu všude okolo nás, i na dálniční svodidla... vůbec nechápu, jak konkrétně tenhle speciální efekt mohl vzniknout. Poprvé v životě jsem došel (dojel autem :-) na konec duhy, dá se říct - a ještě dál, za něj.

O politickém významu téhle akce jsem se už rozepsal - zbývá jen dodat, že jsem přesvědčen o možnosti free vystoupení živých muzikantů na akcích typu freetekno. Já prostě žádnou subkulturu nejsem schopen přijmout tak jak je, a podřídit se pravidlům, a všechno si musím tak nějak předělávat a vylepšovat podle svého vkusu :-) ale je fakt, že "rockové koncentráky" se všemi těmi ploty, ochrankou, barevnými páskami, komercí, blátem, odpadky a arogancí pořadetelů a "hvězd" mě po zkušenosti s free akce nemohou uspokojit - a je jedno jestli je to rockový open air nebo stany s taneční hudbou - prostě kdo jednou přičichl k free scéně, tomu komerční popkultura najednou přijde jako laciný kabaret nebo cirkus - není to jen o tom kdo a co hraje - ale i o tom kdo a za jakého rozpoložení mysli a pro koho hraje... je to složité. Nechci technařům předělávat jejich teky - jenom mě už prostě nebaví ortodoxní rockové koncerty a festivaly, na kterých techno není přítomné, a na kterých existuje ostrá dělící čára mezi konzumujícím publikem v blátě a stanech za plotem a VIP umělci na pódiích...