Oběti hurikánu Katrina: pomoc místo keců

Ještě před prvními zprávami o tisících a teď už možná desetititisících obětí v New Orleans mě zaujalo prohlášení německého ministra životního prostředí na téma "ti Američani si za to vlastně můžou sami - vypouštějí skleníkové plyny, nechtějí to omezit, a tak teď dostali co jim patří". Přesto, že chápu hlubokou pravdu toho výroku v širších souvislostech, v danou chvíli mi přišel poněkud překvapivý. V následujících dnech se můj údiv potvrdil: obětmi hurikánu se rozhodně nestali bohatí bílí Američané se svými k životnímu prostředí nešetrnými SUVy (o tom, zda by moji nedávno získanou obytnou dodávku Škoda 1203 ročník 1977 šlo taky považovat za SUV by se dalo dlouze diskutovat... co do spotřeby benzínu určitě ano :-).

Jako další téma bezprotředně po neštěstí proběhla médii otázka politické korektnosti. Je prý nepřípustné napsat, že černoši "rabují", zatímco běloši si v zaplaveném městě "hledají něco k jídlu". Ovšem samozřejmě je asi rozdíl mezi tím najít si něco k jídlu a najít si, dejme tomu, něco v obchodě s elektronikou. A jak odhalily další zprávy, nešlo jen o nějaké hračky ze zaplavených obchodů - jestli jsou pravdivé zprávy o znásilňujících a vraždících bojůvkách, pak je to . Ovšem která verze mediálního obrazu reality je v tomto případě pravdivá... jisté je, že v zaplavenén městě vypukla totální davová psychóza, nesrovantelná s lehce halucinogenní a surreálnou atmosféru pražských povodní v roce 2002, kdy šlo o jakousi "mírnou destrukci v mezích zákona", kdy část z nás tehdy zewlovala, část pytlovala, a část po povodni týden kydala bláto z rodiných chatek v povodí Mže (včetně mě. Ti Kelti věděli, proč stavět svoje opida na kopcích...)

Zpět do New Orleans: o (vcelku chvályhodném) rabování lékáren bělošskými lékaři a o ledasčems dalším se píše v koláži textů nazvané Temná tvář amerického snu? [blisty.cz] Z útržků textů jasně vyplývá: nešťourejte se v prkotinách. Je realita, že jih USA je pořád hluboce rasově rozdělený. Ti, kteří nezvládli uprchnout, byli zejména chudí černoši - tedy pravděpodbnost, že členové rabujících gangů budou černoši, byla zjevně poměrně velká. Jakkoliv se v tom dále babrat je poměrně hnidopišské. Politicky nekorektní zprávy se nepochybně objevily - ale vzhledem k celkovému objemu lidského neštěstí které se událo je to kapka v moři.

Co není hnidopišské, je zmínit skutečnost, že zachrané práce v podstatě začaly až tři dny po katastrofě - v natolik informatizované společnosti, jakou USA podle všeho představují, je to minimálně zarážející. Ale zdá se, že hlavním cílem Internetu je především mít přístup k ještě přesnějším informací o tom, kolik prasat sousedovi chcíplo. Objevily se zprávy o existenci falešných dobročiných organizací (k tomu se ještě dostane tento článek).

Co přesně bylo příčinou toho, že v nejrozvinutější zemi světa zabil hurikán a následné záplavy více lidí, než v poměrně často obdobným způsobem tězce zkoušené Bangladéši, to rozebírají články Katastrofa v New Orleansu - vznikla v důsledku války v Iráku? [blisty.cz] a New Orleans - katastrofa, na kterou se čekalo [zvedavec.org]. (Přepis textu z roku 2002 je na Zvědavci asi jediný příspěvek k tématu, který je zajímavý - ostatní texty nepřekvapí a nevybočují z dlouhodobého trendu tohoto plátku: volají po vládě tvrdé ruky, vysvětlují jak se to vlastně s těmi černochy na amarickém Jihu má - zato takoví Palestinci, to jsou jiní kabrňáci - a lkají nad opuštěnými umírajícími psy a kočkami).

Co dodat závěrem ? Amerika je pro nás, Evropany, naprosto nepochiptelná země. Je tvořena řadou separátních komunit, které mezi sebou udržují zjevně jen velice vlažné a často dokonce spíše nepřátelské styky. Problémy pak jaksi "vyplavou na povrch" když přijde velká voda. Z nám nepochopitelných důvodů nebyly jednotlivé komunity obývající postižené území schopné při neštěstí účinné spolupráce, ale zjevně spíše vypuklo něco na způsob občanské války. Detaily znám jenom z médií - a média jsou virtuální realita, zpravodajství je vždy jen subjektivním výkladem toho, co vše se někde mohlo stát v čase, kdy svět neměl informace, co se přesně děje. Toto léto si tuhle skutečnost uvědomuji bezprostředněji než kdy jindy, protože jsem to zažil na vlastní kůži.

Přijde mi absurdní aby svět musel organizovat pomoc pro nejbohatší zemi světa - ale je to tak, a pokud nedosáhly dostatečně rychle žádoucích výsledků oficální humanitární organizace, pak by stále za to zmínit se o alternativních aktivitách (tento odkaz mi mimochodem zaslala organizace ENCOD, což je už ÚPLNĚ o něčem jiném):

http://www.sparkplugfoundation.org/katrinarelief.html

Na této stránce se také objevují šokující informace: oficiálními cestami do města žádná pomoc neproudí, uprchlící jsou často v kontaktu s těmi kdo zůstali, a pokusí se do města dopravit zásoby vlastními prostředky.

Vůbec netuším, které z uvedených aktivit reálně něčemu/někomu pomáhají, a jak, a také netuším co bych proboha já třeba v Praze mohl udělat pro vyplavené New Orleans. Ale minimálně třeba Food not Bombs jsou podle mě organizace, která to celkově bere ze správného konce (nejen teď') - a držím jim palce (ale jsem zároveň dostatečně málo paranoidní na to, abych jim poštou poslal dolar ? a navíc jsem poslední dolarovou hotovost utratil na výletě po Laosu, kde většinou nefungují kreditky... sakra, sakra...).

Co se týče oficiální české pomoci, pak letadlo plné PET lahví s pitnou vodou by vzhledem k americkému životnímu stylu a formě katastrofy bylo daleko méně absurdní formou pomoci, než po zásahu jihovýchodní Asie vlnou tsunami. Ovšem naše vláda momentálně ani nedisponuje vlastními letuschopnými dopraními letadly které by nějakou pomoc vůbec mohly někam dovézt, aniž by přitom nemusely někde nouzově přistát (to jsou zase úplně jiné story...), a z dostupných prostředků místo toho raději financuje rozhánění mejdanů a válcování luk nákladními tatrovkami s vodními děly, aby je zachránila před pošlapáním. Pozor, aktualita dle Novinek:

22:39 Česká vláda uvažuje o vyslání záchranářů do New Orleansu. Podle vládního návrhu poskytne ČR Spojeným státům také finanční pomoc ve výši 25 miliónů korun (asi milión dolarů).

Aha - takže házet po mě slzný plyn (účet: 30 miliónů Kč) představuje pro tuhle zemi větší prioritu, než projevovat mezinárodní solidaritu v oblastech postižených přírodní pohromou. A to dokonce i pro sociální demokraty, kteří by dle svého programu teoreticky solidární funkci státu měli upřednostňovat před funkcní represivní... no super. (Mimochodem - první světovou válku rozpoutaly z velké části sociálně demokratické parlamenty a vlády. To byl jeden z důvodů, proč po této válce získal takovou podporu daleko radikálnější a v řadě ohledů ještě brutálnější bolševismus...)