V souvislosti s pumovými útoky v Londýně tento čtvrtek 7.7. mě ne poprvé napadlo, že by možná nebylo od věci, kdyby se místo eufemismu "válečné operace" na jedné straně a "terorismus" na druhé straně mluvilo paušálně prostě o "masových vraždách". Masová vražda v důsledku výbuchu v metru je stejná masová vražda, jako bombardování civilního obyvatelstva z letadel - samozřejmě, pokud nebombardujete primárně vojenské cíle, a civilní obyvatelstvo jaksi jenom "nezaclání". Potom je to... vražda, nebo zabíjení ?

Moderní civilizace trpí masovými vraždami i masovým zabíjením (autonehody, vlaková a letecká neštěstí). Rozdíl je v záměru. Duševně nemocní lidé zabíjejí záměrně, přičemž zabíjení může bát buď prostředek, nebo cíl. Oboje dvoje bych navrhoval shodně označit jako vraždění - soudobá civilizace ve které žijem se ovšem zcela neshoduje v názoru na to, co je zavženíhodnější - zda chladnokrevná cílevědomá vražda jako prostředek k dosažení vlastního cíle, nebo zvrácené vraždění pro čirou radost ze zabíjení.

Může být masové vraždění v New Yorku, Madridu a nově 7.7.2005 v Londýně označené jako chladnokrevné účelové vraždění konané za účelem dosažení nějakého cíle ? Např. stažení vojsk z Iráku ? Jde o válečné operace, nebo o zabíjení pro zabíjení ? Je mezi tím nějaký rozdíl ?

Těžko říct. Rád bych rozpoutal nějakou diskuzi mezi čtenáři TečkyCZ. Co říkate na to, že nechci zbytečně používat slova "terorismus" nebo "válka". Jde v obou případech svého druhu o eufemismus - já bych se držel všeobecně srozumitelných pojmů "masové vraždění".

A kolik komentátorů dostane díky masovému vraždění příležitost napsat do novin... to stojí skutečně za povšimnutí. Po výbuších v Londýně mi nezbylo než si koupit tištěné DNES... co dělat jiného. Zvrácená logika maximalizace návštěvnosti umisťuje na online portálech vedle sebe aktuální a "žádané" zprávy v takových děsivě netečných souvislostech, že prostě v takovýchto situacích nebývám plně schopen internet používat.

Komentáře českých novinářů se mi jevily jako bohapusté bláboly, duchaprázdné mletí hubou z povinnosti. Ono napotřetí kdy se to děje v "civilizovaném světě" už to doopravdy nikoho nevzruší. Některé zveřejněné komentáře obsahovaly asi stejně hluboké úvahy jako úvodníky Rudého Práva v 80.letech minulého století.

Časopis TIME přinesl sice podstatně obsáhlejší a hlubší komentář [time.com], než české plátky, ale já nějak nemám energii to překládat a nějak to rozebírat. Ne pokud mě za to někdo nezaplatí... Každopádně - je to jiný pohled. Rozhodně inteligentnější, než většina českých názorů na dané téma, které jsem zatím četl.

Myslím, že jediné, čím se provinil islám jako náboženstvi je to, že neobsahuje dostatek obraných mechanismů proti svému zneužití extrémisty. Ideologie samy o sobě nezabíjejí - jsou to jen mnohoúčelové sociální programy, interpretované konkrétními lidskými jednotlivci. Něco jako operační systém - obsahují mechanismy pro tvorbu i pro destrukci. Západní civiliace se ještě před méně než dvěma desetiletími potýkala se zbytky ideologií, které se ukázaly jako daleko snadněji zneužitelné k masovému vraždění a zabíjení, než islám. Povýšené komentáře v českém tisku vyzdvijující mírumilovnou západní křesťanskou civilizaci nad barbarské krvežíznivé orientálce jsou tedy nepochybně totální sračky. Jenže na téma jak islámský fundamentalismus nemá vlastně nic společného s islámem toho bylo řečeno už taky hodně, a ono to taky není tak jednoduché. Živá náboženství mají často tu vlastnost, že svým nositelům pomáhají v dosažení jejich cílů. Z tohoto hlediska je obyčejný moderní nevěřící neuvěřitelně neefektivní a neživotaschopná bytost: není schopen potlačit svoje emoce, pochybnosti a pocity viny, není schopen seběobětování, je nerozhodný ...

Snad jen jednomu směr úvah v komentátářích jsem rozuměl - a sice, že fundamentalisté zvítězí právě tehdy, pokud se jim v EU podaří nastolit xenofobní policejní stát. Nejde dost dobře bojovat za udržení našeho svobodného životního stylu tím, že tu svobodu omezíme - tento životní styl je definovaný tím, že v metru nevybuchují bomby. Pokud se začneme útoků bát, tak je to konec tohoto životního stylu - bez ohledu na to, jestli a jaká bezpečnostní opatření se zavedou. Tato opatření budou jen symptomy strachu, který společnosti ovládne.

Odkaz nalezený na Slashdotu: V londýnském metru budou instalovány infračervené scannery zviditelňující předměty ukryté pod oblečením. Diskutuje se o možném ohrožení soukromí ceastujících, protože lidé pod těmito scannery se jeví - nazí...

Jak se vyhnout strachu ? My co žijem v Praze se nadále asi budeme více bát že nás nečekaně na zastávce převálcuje vykolejená tramvaj... nebo prostě auto na přechodu. Nejsme dostatečně vlivná a mediálně provařená země, aby tady nějaký útok teroristům (či dle mé terminilogie masovým vrahům) stál za to. Tomu odpovídají i mnou pozorovaná bezpečnostní opatření - v podchodech metra se po letech opět objevil šedý mor. Tentokrát v uniformách městské police. Nu, alespoň se zabaví něčím jiným, než pokutovat mě za přecházení na červenou... ale tím to nekončí. Pokud budeme na cestách, budeme naplněni neustálým podprahovým neklidem z možnosti náhlé smrti, více či méně rychlé nebo bolestivé. Havárie letadla, vlaku, automobilu. Výbuch bomby. Bez předchozího varování. Něco, co člověk do vynálezu moderních technologií neznal - jakkoliv byly starověké a středověké války krvavé, tak útoku nepřítele předcházel jeho válečný pokřik, plameny, dým, rádny dopadající na brány ... přírodní katastrofě zase předcházely hromy, blesky, déšť ... to jen o život velmi vyjímečných osobností usilovali ukladní zákeřní vrazi útočící ze zálohy. Dnes se této pochybné výsady dostává demokraticky stejnou měrou nám všem.