TečkaCZ - Čím nahradit JE - část 3: etanol

POZOR! Tento článek byl naposledy aktualizován před více než dvěma lety!

Je možné, že následující stránka obsahuje odkazy, které dnes již nejsou funkční, nebo že některé informace uvedené v tomto článku se v průběhu času ukázaly jako prokazatelně chybné. Pokud jakoukoliv podobnou závadu zjistíte, tak neváhejte napsat co nejpřesnější popis závady do veřejného komentáře pod článkem: redakce TečkyCZ nové komentáře neustále sleduje, a to i pod těmi nejstaršími články. V celé řadě případů lze chyby snadno opravit - např. se stává, že video na YouTube bylo smazáno a znovu nahráno pod jiným id. V jiných případech někdo zase zakáže embedovaní videa, která přitom existuje ve více kopiích, nebo se z webu ztratí stránka umístěná na negarantovaném freehostingu, zatímco původní autor stránek si mezitím zaregistruje vlastní doménu, atd.

Děkujeme všem, kteří pomáhají opravovat chyby ve starších webových stránkách a udržují tak Internet naživu - redakce TečkyCZ.

Čím nahradit JE - část 3: etanol

Pohon klasických spalovacích motorů etanolem není nic nového pod sluncem. Dosahuje se u něj běžně účinosti kolem 20%, a asi jediným ekologickým aspektem tohoto druhu spalovacího motoru je skutečnost, že se etanol obvykle vyrábí z biomasy - tzn. jde o obnovitelný zdroj elektrické energie. (Např. v Brazílii jeden čas jezdilo snad až 1 milión automobilů poháněných etanolem vyráběným z cukrové třtiny; ovšem poté co byly na území Brazílie objeveny zásoby ropy se tam situace na trhu pohoných látek pokud vím přizpůsobila zbytku světa).

Co byste ale řekli využití etanolu s účinností 50% a přitom bez škodlivých vedlejších účinků jeho spalování ?

Takové účinosti lze údajně dosáhnout při použití katalytického reaktoru rozkládajícího etanol na vodík a kysličník uhličitý. Vodík se dále použije v palivovém článku pro výrobu elektrické energie, oxid uhličitý pravda uniká do ovzduší - ovšem jednak ho díky větší účinosti při stejném "šlápnutí na plyn" vznikne méně, jednak pochází z etanolu vyráběného z biomasy, tzn. jde o obnovitelný zdroj energie a globálně nedochází k zhoršování skleníkového efektu.

Uvedená reakce využaduje katalyzátor na bázi Rhodia a Ceru - což, pravda, nejsou zrovna běžně dostupné prvky a pravděpodobně to může bránit levnému masovému nasazení této technologie. Nicméně celý proces představuje zajímavou alternativu k vizi vodíkového hospodářství budoucnosti - vodík totiž nelze jednoduše přepravovat ani skladovat, a to ani jako plyn, ani v kryogení zkapalněné formě (slyšeli jste někdy o nějakých "vodíkovodech" ?), experimentuje se sice s hydridy kovů - ale to nebude vůbec nic jednoduchého, pokud je mi známo. A co je nejkurióznější je způsob průmyslové výroby vodíku: ano, teoreticky lze vodík elektrolyticky vyrábět z vody pomocí nějakého "čistého" zdroje elektrické energie (stoupenci JE tam samozřejmě zařadí JE, my ostatní obnovitelné zdroje energie), ale v praxi se to z mnoha důvodů nedělá - je to drahé, vodík se špatně skladuje, apod. - a proto se vodík průmyslově vyrábí z metanu - tzn. hlavně ze zemního plynu - a odpadní oxid uhličitý se přitmo vypouští do atmosféry ! To je hlavní důvod, proč lze vodík katalyticky výrobený z etanolu řadit mezi obnovitelné zdroje energie, využívající biomasu, a proč "etanolové hospodářství" představuje zajímavou odlehčenou alternativu k stávajícím vizím "vodíkového hospodářství", které si jeho stoupenci zřejmě představují jako "společnost trvale udržitelného těžkého průmyslu".

Volně přebásněneno podle článku na SpaceDaily.com

Nápověda: ve vlastním zájmu uvádějte u komentářů pouze funkční a dostupnou e-mailovou adresu. Přezdívku, která je jednou spojená s konkrétní e-mailovou adresou, už nyní nelze bez zásahu administrátora serveru spojit s jinou adresou. Uvedením neplatné e-mailové adresy si v budoucnu znemožníte upload ikonky i možnost použít některé další chystané neanonymní funkce vázané na uvedení platné e-mailové adresy.