#Twitter zajímá média víc než #Facebook

Pokud se dočtete, že sociální síť, kterou dosud všichni (hlavně v ČR) považovali za toho "třetího vzadu" začala ve zbytku světa šlapat na paty favoritovi, tak už to stojí za krátkou úvahu.

• Twitter zajímá média víc než Facebook [www.lupa.cz]
• Twitter Becomes Key for Moscow Protests [www.themoscowtimes.com]
• Twitter more popular than Facebook in 2011 [www.zdnet.com]
• In which country is Twitter more popular than Facebook? [sociable.co] (neklikejte jim na to: je to Japonsko)

Proč se u nás Facebook vůbec stal o tolik populárnější než Twitter, než ve většině jiných zemí? Možná u nás mladým lidem nevadí mít účet na stejné sociální síti, jako jejich rodiče (a brzy možná i prarodiče). Možná je to možné považovat za projev naší zoufalé provinčnosti - jsme země stavitelů stalinových pomníků i v době, kdy je jinde začínali už bourat, jsme země, kde se i ve městech hravě prodají dvoutunová obří SUV, za která by se obyvatelé měst ve vyspělých zemích styděli - jsme zkrátka od bitvy na Bílé Hoře neustále 100-300 let za opicema, a právě popularita Facebooku je průvodním jevem tohoto našeho zakrslého, buranského zpozdilého opičení se. Charakteristickým znakem češství jako by byl švejkovsky opožděný vlezdoprdelismus i vůči trendům, ve kterých zbytek světa už dávno rozpoznal omyl či slepou uličku... a ani zdejší zaryté lpění na ICQ ačkoliv už léta existuje daleko lepší alternativa mě velkým optimismem nenaplňuje... Facebook je tak dokonalým doplňkem supermarketově-dálničního životního stylu, že brzy bude opravdu problém lidem vysvětlit, proč je to např. špatný nástroj pro svolávání "demonstrací Anonymous" proti čemukoliv :-)

Na Twitteru hledají útočiště zejména ti nezávislí poskytovatelé obsahu, kteří si sebe ještě alespoň trochu váží. Může v tom hrát roli prostá skutečnost, že 160 znakový formát Twitteru opravdu nemůže konkurovat ničemu jinému: ani blogům, ani vážně míněným fotogaleriím, ani e-zinům, ani RSS feedům, ani diskuzním klubům a fórum všeho druhu. Krátké minizprávy si zkrátka v informačním ekosystému dokázaly vybojovat vlastní místo na slunci - kratičké tvíty jsou jako odolný lišejník, který díky esteticky čisté ASCII-artové (či spíše Unicode-artové) symbióze hashtagů, mentionů a shortURLs postupně kolonizuje i ty nejtvrdší skály, na kterých by jinak nemohlo nic růst.

Sympatické je i určité potlačení grafiky a multimédií na úkor čirého, úsporně prezentovaného sdělení. Jestliže Facebook si údajně získal první stoupence mezi americkými vysokoškoláky díky svému čistému, "přísnému" designu - tak Twitter pak musí úhledností prezentace informací nutně uspokojit i naprosté puntičkáře.

Možné by také šlo říci, že zatímco Facebook je vhodný spíše pro lidi, kteří jsou se svými stávajícími sociálními vazbami spokojeni, a pouze si v nich přejí "pohodlně" pokračovat i v kyberprostoru - tak Twitter je pro ty, kteří před nimi spíše chtějí utéct. Novým setkáním a známostem nahrává i systém pseudonymů místo více či méně striktního vynucování odhalení své pravé identity. Nenarazil jsem ani na výslovné omezení, co se množství vytvořených účtů týče... (ale možná jsem si jen špatně/vůbec přečetl licenční ujednání :-)

TečkaCZ se pokusila vzepřít trendu posledních let, kdy řada webů - někdy bohužel i poměrně renomovaných - "outsourcovala" vedení diskuzí právě Facebooku. Pokusil jsem se o alternativní přístup:

Twitter, se svým omezením délky příspěvku, se pochopitelně nemůže stát náhradou diskuze pod článkem. A kromě toho: já se ani nechci vzdát práva provozovat vlastní, nezávisle spravované diskuze k článkům, které publikuji. Ale když už si někdo dá tu práci nějaký komentář napsat, tak se často může chtít o tento svůj názor podělit i se širšímu okruhem přátel, známých či prostě ... "followerů". A právě za tímto účelem přibyla na TečkuCZ nově možnost kopírovat každý jednotlivý příspěvek do diskuze i na Twitter - resp. kopírovat tam první řádku příspěvku a odkaz na zbytek příspěvku. (Toto vyžadovalo, aby existovala možnost deep-linkingu jednotlivých komentářů).

Tzv. hashtagy jsem od Twitteru samozřejmě okopíroval už dávno - i když ještě nemám dořešené vhodné mísení výsledků vyhledávání "oficiálních" hashtagů v záhlavích článků s folksonomy-hashtagy v komentářích (které si mezi komentátory tohoto e-zine zatím bohužel velkou oblibou nezískaly... ale doufejme, že to i tento článek změní...)

Ale pozor: Twitter je i navzdory všem svým výhodám stále jen komerčně provozovaný, centralizovaný serverový cluster - stejně jako Facebook, Google+, nebo cokoliv podobného. Stejně jako v případě "obrázkových" sítí, ani v případě Twitteru nejsou jeho uživatelé jeho zákazníky. Jsou zbožím, které je dále prodáváno - byť dejme tomu méně agresivně a sofistikovaněji. Každopádně je z tohoto hlediska zajímavé sledovat, čí jsme otroci či v lepším případě "poddaní" - který lenní pán nás vlastní:

• Saudi prince invests $300m in Twitter - Middle East - Al Jazeera English [www.aljazeera.com]
• Douglas Rushkoff - Blog - CNN - Should Twitter Fear Saudi Prince? [www.rushkoff.com]

Mimochodem: princova žena, princezna Ameerah al-Taweel, je pravidelnou uživatelkou Twitteru a má téměř 83000 followerů. Máte pocit, že nejde o nic jiného, než o nějaké exoticky-mimoevropské "Miláčku, koupil jsem ti k výročí naší svatby Twitter, abys nežárlila na mojí mladší třetí manželku"?

• Twitter zavádí lokální cenzuru [www.zive.cz]

• In Which Eben Moglen Like, Legit Yells at Me for Having Facebook [www.betabeat.com]
• Eben Moglen: Social Networking "Creating Systems of Comprehensive Surveillance" [yro.slashdot.org]

Cituji: Banks aren't the problem, he said; the users tempting banks with their Twitter and Facebook postings are the problem.

Závěr: rychle rostoucí centralizované sociální sítě představují nebezpečí, srovnatelné s davy přistěhovalců do rychle rostoucích měst v rozvojových zemích. Netrénované oko není rychle rostoucí město v kyberprostoru schopné odlišit od obrovského smetiště na soukromém pozemku. Hrozí pochopitelně epidemie nemocí i drogových závislostí ... není vyřešené ani zásobování pitnou vodou (= ověřenými informacemi) ani kanalizace (= ochrana anonymity a osobních údajů). Jsme obyvateli ohromných slumů, ghett či favel v kyberprostoru, bez jakýchkoliv občanských práv: naše primitivní příbytky z vlnitého plechu a igelitu může kdokoliv kdykoliv převálcovat pomocí buldozerů.

Přes to všechno vám ale pořád doporučuju radši si udělat účet na Twitteru, než na Facebooku či Google+ ... i v rámci ghett a favel totiž existují lepší a horší adres ... a paradoxně, při vší kritice k podstatě saúdského režimu se momentálně saúdského prince bojím méně, než lidí ochotných investovat do Marka Zuckerberga a jeho meta-práskačskému, meta-šmírovacímu systému.

Ale ještě čistší řešení je založit si účet na identi.ca, propojit si ho s Twitter účtem a nechat importovat svoje příspěvky z identi.ca na Twitter. A úplně nejlepší je jako primární úložiště příspěvků použít např. komentářové zdi TečkyCZ - a postovat na identi.ca/Twitter pouze krátké anotace svých komentářů a odkazy na ně - na nic lepšího jsem aspoň zatím nepřišel, a věnuju se tomuto typu publikační aktivity téměř každý den - zatímco síť Google+ po počáteční vlně zájmu nyní spíše zanedbávám a navštěvuji průměrně jen 1x týdně, a na Facebooku nemám účet vůbec.

Jediným způsobem, jak může člověk transcendovat svojí post-moderní pseudo-existenci ve světě, ve kterém je vše simulované či virutální, je stát se zábavnějším, než zábavní průmysl - jinými slovy, "ubavit k smrti" ty, kteří se snaží "ubavit k smrti" nás. Twitter se mi přese všechny výhrady stále jeví být užitečným nástrojem v téhle snaze - aspoň do chvíle, než se objeví něco lepšího, co by ho nahradilo. A k tomu by dojít mělo - protože Twitter přes všechny svoje nesporné výhody nakonec opravdu není ničím jiným, než další obří centralizovanou databází. Je to další z mnoha "anti-internetů".

Každý další den, který na Internetu trávíme bez existence decentralizované sociální sítě, představuje problém. Ale něco takového bohužel nejde vytvořit a zprovoznit ze dne na den: dobré nápady se nedají naplánovat, a lidé nezačnou sami od sebe používat něco, co by bylo jen otrockou kopií existujících korporátních řešení - bez původních a osvobozujících dobrých nápadů.