Dvě petice za změnu návrhu novely autorského zákona

První petici můžete podepsat na webu www.kopirovanijezadarmo.cz a stojí za ní hlavně Pirátská strana (není žádným tajemstvím, že v ní figuruji jako řadový člen - v současné době nezastávám žádnou stranickou funkci). Cituji: Ministerstvo kultury se před rokem pokusilo protlačit novelu kopírovacího zákona (jemuž jaksi ze zvyku říká autorský zákon, ačkoliv s autory má pramálo společného). Pirátská strana tento návrh zveřejnila a jako první veřejně odsoudila. Tato novela byla následně uživateli Internetu, odbornou veřejností a hlavně knihovnami razantně odmítnuta. Letos ministerstvo navštívili zástupci vydavatelského průmyslu, aby společně s další novelou, která má reagovat na evropské směrnice, prosadilo do zákona i zákaz stahování.

Text petice pod názvem Výzva na obranu kopírování je stručný a tudíž snadno pochopitelný:

• Nesouhlasíme s politikou odpojování od Internetu.
• Odmítáme zákaz kopírování a stahování, za který lobbují nahrávací korporace.
• Požadujeme právo na soukromí a anonymitu pro uživatele Internetu.
• Požadujeme výrazné zkrácení kopírovacího monopolu, který dnes trvá 50-150 let.
• Nesouhlasíme s poplatky, které OSA a Dilia vybírají za každého, kdo chodí do knihovny nebo má doma počítač.
• OSA ani další kolektivní správci nesmí "zastupovat" autory, se kterými nepodepsali smlouvu.
• Chceme moderní kopírovací zákon, který podpoří dostupnost informací a jejich sdílení.

Druhá petice Náměty a návrhy pro veřejnou konzultaci k novele AZ [www.petice24.com] využívá mezinárodní online petiční systém a stojí za ní zejména knihovny. Snahou je, aby se obě petice navzájem podporovaly - tzn. ideální je podpořit svým podpisem obě petice - ne jenom jednu z nich (problém je, že petice knihovníků měla zřejmě uzávěrku 30.dubna - což je při vyhlášení "v Brně dne 27. dubna 2011" docela nedomyšlené). Každopádně - kopíruji její text, který rozhodně stojí za zamyšlení:

• Neuvažovat o zavedení paušálu za kopírovací zařízení Navrhované zavedení paušálu je ve většině případů pro knihovny nevýhodné. Chceme zachovat stávající stav odvodů za kopie a současně vyloučit možnost zpoplatňovat kopírování evidentně „neautorských“ materiálů.
• Zjednodušení textu a větší srozumitelnost AZ Současné znění autorského zákona je pro laiky příliš složité a v mnoha případech dochází k rozdílným výkladů i samotnými odborníky. Požadujeme jasnou formulaci jednotlivých paragrafů, čímž by mohlo dojít k větší srozumitelnosti AZ široké veřejnosti.
• Univerzální AZ i pro budoucí technologie Autorský zákon zaostává za technickým vývojem. Navrhujeme vytvoření univerzálního zákona, který by vymezil obecné hranice a byl aplikovatelný i na nové technologie, které se v budoucnu objeví, případně umožnil jednoduché doplnění bez nutnosti přepracování celého zákona.
• Zohlednění digitalizačních procesů v knihovnách Knihovny mají uchovávat kulturní dědictví a zpřístupňovat ho široké veřejnosti. V současné době není úplně zřejmé, jak mohou nakládat s digitálními kopiemi svých fondů. Požadujeme jasné vymezení, co může knihovna digitalizovat a jakým způsobem lze s digitálními kopiemi nakládat.
• Půjčování e-knih, elektronické dodávání dokumentů Jasně vymezit pojem e-kniha a nastavit pravidla pro legální půjčování e-dokumentů v prostředí knihoven na mobilní zařízení uživatelů nebo na PC uživatelů např. pomocí vzdáleného přístupu. Současně upravit poplatky za odvody u služeb EDD tak, aby byly opět zajímavé pro uživatele.
• Větší transparentnost při rozdělování poplatků V souladu s výzvou veřejné konzultace MK apelujeme na větší transparentnost při rozdělování poplatků za kopie autorům.
• Volná a osiřelá díla Zavést zákonnou povinnost kolektivním správcům spravovat seznamy volných a osiřelých děl.

Argumenty, proč se tohle téma týká úplně každého uživatele Internetu a plnohodnotných osobních počítačů, najdete i v mém předchozím článku o autorských právech na kultovní rockové nahrávky ze 60. let. Paradoxně - převažující ideologií mladé generace 60. let na tehdejším Východě i Západě byly různé variace na pacifismus, třetí cesty, "socialismy s lidskou tváří", apod. Už tehdy se ale začínalo ukazovat, že optimální alokaci vzácných zdrojů se lépe hodí tradiční ekonomické modely (směna na volném trhu, apod.). Ovšem v dnešním kyberprostoru jsou přirozeně "vzácnými zdroji" pouze prostředky jako paměťová kapacita, výpočetní výkon, nebo šířka přenosového pásma. Kopírování dat by bylo nutné uměle omezit pomocí aparátu státní represe (či srovnatelně restriktivních korporátních monopolů). To představuje zajímavý styčný bod mezi tradičním "pravicovým" ekonomickým liberalismem na jedné straně - a spíše "levicovými" požadavky maximální lidské rovnosti na straně druhé: koncepce volného trhu totiž předpokládá "racionální rozhodování" všech jeho účastníků - a podmínkou racionálního rozhodování je ovšem ničím neomezovaný přístup k informacím ve všech jejich podobách - a tudíž pod jakoukoliv záminkou omezit kopírování informací znamená omezit samotný předpoklad svobodného racionálního rozhodování jedince.

A protože (podobně jako např. u drog, dopingu ve sportu, apod.) - jakákoliv restrikce ze strany společnosti či státu nemůže jakoukoliv ve své podstatě zcela individuální a soukromou činnost doopravdy omezit, tak dochází pouze k diskriminaci těch, kteří by snad ještě přikládali význam tomu řešit, zda nějaká aktivita je či není zakázána, a kladli si otázky o mravnosti či legitimitě: dochází automaticky k zvýhodňování těch, kteří zákony zakazující kopírování obejdou - nejen proto, že si opatří zábavu levněji - ale především proto, že snadněji či levněji dosáhnou lepšího vzdělání a tím lepší pozice na trhu práce, nebo lepší schopnosti činit kvalifikovaná obchodní rozhodnutí, apod.

Posílení kopírovacího monopolu neumožní rozvoj skutečně svobodných a nezávislých médií (tzn. ani korporátních, ani státních), ve kterých by mohla probíhat skutečně otevřená veřejná diskuze. Bez takovýchto médií nutně občané zůstanou navždy jen nesvéprávnými ovcemi, jejichž rozhodování bude připomínat buď chování stáda, nebo účast v loterii (nebo v lepším případě sázku - což je jen drobný rozdíl) - a nikdy nezíská charakter inteligentního rozhodování svéprávných jedinců.