.    

Proč má ČR sedmý nejrychlejší internet na světě?

xChaos 14. listopadu 2010 [7990 znaků] [Linux a internet]
★★★★ [ + ] 10 [14x] [ - ]
Zobrazení 3270 ← RSS 344 Facebook 29 Twitter 120 Google 52 NYX 15
Komentářů 6

Pořád ještě existují obory, ve kterých ČR nezaostává za světovým průměrem. Koeficient nezkorumpovatelnosti našich politiků to sice zrovna není a tolerancí k menšinám také zrovna neoplýváme - ale umíme zatraceně dobře bastlit bezdrátové spoje všech typů a vzdáleností. A to má zajímavé dopady na globální statistiky... #wireless #internet #broadband #czfree #czechrepublic #doityourself
  • Česká republika má sedmý nejrychlejší internet na světě [www.tyinternety.cz]
  • The REAL connection speeds for Internet users across the world (charts) [royal.pingdom.com]
  • Hned na začátek musím podotknout, že mě neuvěřitelně štve, že komentáře k článkům na jinak docela dobrých "Těch Internetech" lze přidávat pouze přes ohavný Facebook. Tudy cesta nevede, přátelé ! Rozhodně vás hned na začátku vyzývám, abyste o tomto tématu debatovali buď tady na TečceCZ - a nebo na některé z alternativních sociálních sítí pod tagem #teckacz - není to sice ideální, ale alespoň je lepší potenciál nějaké kompatibility do budoucna. A vůbec: já bych ty fejsbuky zakázal - stejně to každýho jenom otravuje.

    Royal Pingdom [www.pingdom.com] - a ne z marketingových prospektů jednotlivých operátorů. Se západoevropských zemí dotahujeme Švédsko (těsně) a Holandsko - ovšem není z nějakého důvodu započtena tradiční online velmoc Finsko. Rumunsko bych nebral příliš vážně - je velkou otázkou, jak moc jsou v této zemi rozšířeny informační a komunikační technologie obecně, a zda je tedy vůbec vzorek z této země vypovídá o něčem jiném, než o situaci ve velkých městech.

    Co se použité metodiky týče, tak jsem ji samozřejmě nestudoval - ale mám léta praxe v oboru, a mám za to, že čistě statickými metodami by mělo šířku dostupného pásma jít vyčíst nejen z online webových měřičů rychlosti - ale např. i pomocí aplikace těch správných statistických metod na dostatečně velkém vzorku dat, který zahrnuje např. srovnání latence velkých a malých packetů odeslaných ve stejnou dobu do stejných destinací. Já sám potřebným statisticko-matematickým aparátem nedisponuji - statistika nikdy nebyla můj oblíbený předmět - ale věřím, že tímto způsobem lze získat celkem slušně vypovídající hodnoty. Jenže ani Královské Pingovství na to nešlo takhle sofistikovaně - a místo toho jednoduše použilo data získaná od www.akamai.com, velké provozovatele tzv. Content Delivery Networks. (Podobnými daty by u nás mohli disponovat např. Superhousing, Global Inspiration/Seznam, Prozeta, apod.). Jenže z toho také vyplývá jeden háček: menší rychlosti připojení zkrátka mohou znamenat i to, že v dané zemi zatím služby daných Content Delivery Networks používá pouze relativně malé množství uživatelů, kteří jsou celkově "napřed" před technologickým průměrem dané země. Celé se to samozřejmě úzce dotýká i problematiky síťové neutrality - což je téma, o kterém chystám samostatný a poměrně rozsáhlý článek.

    Nicméně pokud skutečně data použitá Královským Pingovstvím mají vypovídací hodnotu, tak je zde ještě jeden možný důvod technologického náskoku ČR: ten je obzvlášť zajímavý vzhledem k tomu, že ADSL je u nás z historických důvodů na mnoha místech plesnivé, dráty k ústřednám jsou dlouhé, a lidem to chodí pomalu. A ani s penetrací optických sítí to u nás není až tak slavné: situace je vzhledem k vyostřené konkurenci o něco málo lepší v Praze, a nebo ve městech, kde v tomto ohledu došlo k pozoruhodně plodné spolupráci radnice a místních občanských sdružení (např. Čelákovice). Nicméně médium není vše: páteřní dálková konektivita má ještě stále svojí cenu, a dokázat vhodným způsobem nasdílet pásmo mezi uživatele tak, aby se uživatelé vzájemně neomezovali, je samozřejmě otázkou rozumné obchodní politiky. I tady přispívá vzájemná konkurence operátorů k tomu, že ceníky postupně přestávají být lživé a stávají se realistickými (hlavně tedy u menších firem). Ale to pořád ještě není všechno:

    Poměrně málo se ví, že ČR v rámci specializace na dílčí hi-tech obory v rámci bývalého RVHP dostala za úkol specializovat se mj. i na úzce směrové vysokofrekvenční mikrovlnné spoje. Pozůstatkem kanálového plánování éry RVHP je v ČR bezlicenční pásmo 10 Ghz, ve kterém "zlaté české ručičky" díky letitým zkušenostem dokáží pravé divy - spoje navíc lze poměrně snadno "přelaďovat" na mírně odlišné, ovšem už licencované frekvence. Díky poměrně velké koncentraci mikrovlnného know-how v ČR zde vzniklo mezi několika menšími a středními firmami relativně slušně konkurenční prostředí - a začal se zde projevovat efekt, který jinak známe spíše jen u informačních technologií z dovozu: ceny zvolna klesají, ale přenosové rychlosti dramaticky stoupají (tedy samozřejmě - v ČR vyráběné spoje dnes částečně využívají i elektroniku z dovozu, což může hrát svojí roli). Vznikla zde tedy poměrně unikátní situaci, kdy firmy mají letité zkušenosti a dostupnou technologii pro stavbu úzce směrových bezdrátových páteří (které jinak využívají spíše jen mobilní operátoři) - s vcelku DIY (do-it-yourself) přístupem k svépomocnému budování regionálních a lokálních bezdrátových distribučních sítí (Wi-Fi a 5 Ghz) pro překlenutí "poslední míle", resp. k budování domácích kabelových LAN sítí (ethernet). Zejména domovní sítě LAN (na sídlištích, v činžovních domech, apod.) pak mají potenciál nabídnout širší pásmo ke koncovému uživateli, než jakákoliv mobilní technologie nebo technologie využívající telefonní kroucenou dvoulinku (ADSL) a konkurovat jim jsou schopné už jen rozvody kabelových televize - a to navíc jenom v těch případech, kdy také nabízí tuto technologii (technologie koaxiálních kabelů totiž podléhá určitým omezením).

    V České Republice nastala poměrně unikátní situace, kdy si uživatelé sousedských sítí různých operátorů v různých lokalitách dokázali navzájem předat zkušenosti a tento způsob připojování k Internetu (v ledasčems připomínající např. kultovní nezávislé pirátské rozhlasové stanice, které často kotvily v 60. letech v mezinárodních vodách u břehů Velké Británie co nejblíže k Londýnu) si u nás získal všeobecnou důvěru. Tu sice čas od času poškodí některý ze spekulativnějších operátorů, kteří občas používají až příliš neprofesionální a nízkonákladové technologie - ale celkově lze říct, že profesionalita a spolehlivost sousedských sítí rok od roku roste.

    Reklamní prostor pod články na TečceCZ je a taky zůstane majetkem autorů jednotlivých článků (a hledáme nové přispěvatele !). Většinou zůstává tento reklamní prostor systematicky nevyužitý - ale v případě tohoto konkrétního článku ho využiju pro propagaci sítě Spoje.Net s.r.o., která vzniká jako sjednocující/nástupnický subjekt sousedských bezdrátových sítí projektu www.czfree.net, které se od roku 2002 připojovaly do Internetu skrze internetovou bránu Arachne Labs v Praze 6 (Břevnov, Střešovice, Dejvice, Podbaba, Bubeneč) a přilehlých částech Prahy 7 a Prahy 1 (Letná, Hradčany, Malá Strana, Trója, apod.). Využití mého reklamního prostoru právě pro tuto firmu je poměrně logické, jelikož jsem jejím spolumajitelem :-) Do domů, kam se dostaneme fiberem, tam natáhneme fiber (toto zatím zvládáme pouze v Břevnově, kde navíc čelíme rostoucí konkurenci kabelové televize a jiných bezdrátových sítí - podobná situace existuje i v případě jiných firem a jiných čtvrtí, např. v části Žižkova), zbytek sítě je realizován nejrůznějšími bezdrátovými technologiemi. Jinak převažuje bezlicenční pásmo 5Ghz, ve kterém lze pomocí nejnovějších typů karet Atheros a ovladačů k nim dosahovat na rozumné vzdálenosti rychlostí až cca 50-70 Mbps (většina spojů je ale staršího data a zatím chodí max. tak 20 Mbps) a původní česká infračervená laserová pojítka Crusader (malosériově vyráběná, ale profesionálně zpracovaná) s přenosovou rychlostí až 100 Mbps.


    Sloupcová sazba: pokud je okno prohlížeče dostatečně velké (na monitoru s dostatečným rozlišením), zobrazí se článek ve více sloupcích (w3.org). Testováno v browserech Firefox, Opera a Chrome. Není implementováno v Internet Exploreru. Tato feature může způsobovat problémy ve starších verzích prohlížečů s jádrem Webkit (Google Chrome, Safari, Konqueror). Pokud nevidíte článek celý, zkuste zmenšit okno prohlížeče nebo použít verzi pro tisk. [zpět na začátek sloupcové sazby]
    Pokud se vám článek líbil, zkuste autora podpořit [zobrazit možnosti]
    Sdílet v síti [Identi.ca - musíte být předem přihlášeni] [Twitter] [Facebook] [Jagg.cz]
    Formátovat pro tisk [bez komentářů] [s komentáři]
    Krátká forma URL (adresy) [http://teckacz.cz/1079]
    Všechny články [od autora xChaos] [v rubrice Linux a internet] [nejnovější]

    Hodnocení článku čtenáři [ + ] 10 [14x] [ - ]
    Tip: Pro moderaci článků (kladné nebo záporné hodnocení) je nutné použít browser, který podporuje javascript a cookies.
    Komentáře čtenářů [napsat vlastní]
    Skrýt hodnocené nebo méně


    [] xChaos 14. listopadu 2010 ← komentářů 5520 0 [3050x]
    [ + ] 1 [3x] [ - ]
    → [/-/12990] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
    Převzato Pirátskými Novinami: http://www.piratskenoviny.cz/?c_id=32687 (kupodivu i s mou reklamní vsuvkou :-)

    [] rednex (anonym) 15. listopadu 2010 ← komentářů 112 ☯☯☯☯ 74 [98x]
    [ + ] 1 [3x] [ - ] [zajímavé[x]]
    → [/-/12994] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
    Takový žebříček lze určitě zpochybnit na milion způsobů, ale lepší než nic. Rumunsko bych až tak nepodceňoval. Brácha tam chodil před pěti lety po horách, a přijel s poznatkem, že je to wifi velmoc. Promítal fotky, kde kdejaká salaš byla ověšená parabolama.
    Nevím, jak tam k tomu tam došlo, asi taky nějaká podobná shoda absurdních náhod jako u nás.
    Jsem zvědav, jak se to tu s těmi lokálními ISP bude dál vyvíjet. Zdá se mi, že zmizely ty vyloženě malé sítě desítek až pár set klientů, ale ty o něco větší se docela drží.

    [] xChaos 15. listopadu 2010 ← komentářů 5520 0 [3050x]
    [ + ] 0 [2x] [ - ]
    → [/-/12995] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
    @rednex no tak samozřejmě komerční velké sítě s oblibou skupují ty menší, které mají řádově do stovky klientů - protože telekomunikační trh je tak trochu "letadlo" či "bublina" a přežívají tam jenom ty subjekty, které dostatečně rychle rostou. jestli a jak... [celkem 1165 znaků] [zobrazit]

    [] rednex (anonym) 24. listopadu 2010 ← komentářů 112 ☯☯☯☯ 74 [98x]
    [ + ] 1 [1x] [ - ] [chytré[x]]
    → [/-/13093] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
    Potrefená husa se ozývá :) u nás vzniklo občanské sdružení prostě tak, že se skupina lidí skládala na net. Někdo navrhnul se zaregistrovat, ty důvody byly typu vytvořit zdání autority. Nikdo neměl sílu to vyvracet. Ve výsledku to podle mě posloužilo jen k založení transparentního účtu. Ve vedlejší vesnici fungovala větší síť zcela neformálně. Sice skončila skoupením, to ale podle mě vůbec nesouviselo s právní formou.
    U sítí stovek a tisíc členů budou asi úplně jiné tlaky. Rozhodně bych se ale "neziskovek" nebál, zdroje nadšeného dobrovolnictví jsou velmi omezené a nestabilní.
    Za konkurenční prostředí jsem celkem rád kvůli zpětné vazbě. Nespokojený člen může kdykoliv odejít jinam a správci se toho dost bojí. Sdružení sice má hlasování, valné hromady a vůbec zastupitelskou i třeba přímou demokracii, ale té moc nevěřím ve srovnání s hrozbou odchodu několika členů ke konkurenci.
    Pak hrozí finanční oslabení napnutého rozpočtu, za míň peněz se koupí míň výhodně konektivita, odejdou další lidi a síť se může pěkně rychle složit.
    Kdežto volby jsou jednou za čas, lidi se dají nárazově víc zblbnout, jejich vítěz si většinou nespokojence co prohráli, pěkně vydusí, atd...

    [] xChaos 24. listopadu 2010 ← komentářů 5520 0 [3050x]
    [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné nikde registrovat
    → [/-/13095] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
    @rednex tedy - já neříkám, že po všech dalších 8 letech zkušenostech bych postupoval přesně tak, jak jsem postupoval... ale ani transparentní účet nemusí být samospasitelný, třeba u České Pirátské Strany (ČPS) posloužil k dokázání, že nemáme žádné velké... [celkem 2437 znaků] [zobrazit]

    [] xChaos 3. ledna 2011 ← komentářů 5520 0 [3050x]
    [ + ] 0 [0x] [ - ] ← pro ohodnocení komentáře se není nutné nikde registrovat
    → [/-/13462] ← na komentář můžete odpovědět nebo ho sdílet
    http://www.lupa.cz/clanky/ceske-telekomunikace-v-roce-2010/
     

    Počet zobrazených komentářů: 6 [celkový čas potřebný k prohledání databáze a vytvoření stránky: 0.53 sekund]

    Pozor, vložením komentáře souhlasíte s pravidly hry TečkyCZ! [zobrazit pravidla] →
    Ochrana proti spambotům - tři-krát-tři je ... ? (napište číslicí - nemělo by byt potřeba při zapnutém JavaScriptu)
    Sociální síť (přihlaste se předem, 1. řádek<=96 znaků=status, zbytek=odkaz)
    Offtopic resolver (týká se odpověď původního tématu, nebo patří jinam?)
    Přezdívka (povinně) - nepoužívejte speciální znaky, mezery=podtržítka
    E-mail (volitelně) - nebude zobrazen, zobrazí se ikonka z [www.gravatar.com]

    Nelze použít HTML [zobrazit mikrosyntax] →

    Nápověda: ve vlastním zájmu uvádějte u komentářů pouze funkční a dostupnou e-mailovou adresu. Přezdívku, která je jednou spojená s konkrétní e-mailovou adresou, už nyní nelze bez zásahu administrátora serveru spojit s jinou adresou. Uvedením neplatné e-mailové adresy si v budoucnu znemožníte upload ikonky i možnost použít některé další chystané neanonymní funkce vázané na uvedení platné e-mailové adresy.


    TečkaCZ [Nejnovější články] [Nejnovější komentáře] [Zeď vzkazů] [Zeď odkazů] [Začátek článku]

        TečkaCZ
    •  
    • Komentáře →
    • Nástěnky →
    • Debaty →
    • Články →
    • Ročníky →
    • Rubriky →
    • RSS kanály →
    • Vzhled →
    • Ostatní →
    •  
    [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] [] []
    •  
    .

    [Arachne Labs]

    [SPOJE.NET]

    [Právě dnes | Tech | Ostatní]

    Yacy P2P web search jabber.arachne.cz
    tiskové zprávy a otevřené dopisy přebíráme z nejrůznějších informačních kanálů (i bez výslovného souhlasu autorů)
    licenční práva k použitým obrázkům a grafickým motivům nejsou definována (přebírejte pouze texty bez obrázků)
    texty článků i komentáře bez uvedení copyrightu jsou chráněny GNU Free Documentation License
    založeno na Quzo engine, (G)1999-2002 David Čermák, (G)2002-2012 Michael Polák
    Quzo engine vyvíjejí Arachne Labs, webhosting sponzorují SPOJE.NET
    seznam aktuálních článků je dostupný i ve formátu RSS (XML)
    můžete také sledovat Twitter feed TečkyCZ.
    test XHTML a CSS2 validity